„Po dvou letech ekonomické recese se loni českým firmám dařilo,“ uvedl Lukáš Kučera z oddělení svodných analýz ČSÚ. Ve srovnání s výsledky ale společnosti zůstaly v přijímání zaměstnanců a zvyšování mezd střízlivé.

Analytik sledoval statistiky nefinančních podniků (např. zpracovatelského průmyslu, obchodu, služeb či stavebnictví.) Nezahrnují výsledky bank, pojišťoven nebo obchodníků s cennými papíry. „Finanční sektor je velmi specifický, proto se sleduje zvlášť,“ upřesnil Novinkám.

Z jednotlivých odvětví se v roce 2014 dařilo zejména zpracovatelskému průmyslu, kde firmám stouply za celý rok tržby o 10,6 procenta. „V tržbách zpracovatelského průmyslu se projevila nízká srovnávací základna, ale také efekt slabší koruny, který zpracovatelům zvyšoval příjmy z vývozu,“ uvedl Kučera.

Rostl obchod i stavebnictví

Maloobchod, služby a stavebnictví nezůstaly pozadu. V úhrnu se za celý rok 2014 tržby v maloobchodu zvýšily o 3,3 procenta, ve službách o 1,3 procenta. O rok dříve přitom klesly o 0,5 procenta a 1,0 procenta.

Po letech těžké krize začala růst také stavební produkce, v úhrnu za celý rok 2014 se zvýšila o 4,9 procenta nominálně. Levné hypotéky pomáhají prodejům bytů a oživilo i inženýrské stavitelství.

Rostoucí odbyt firem měl blahodárný vliv na jejich zisky. Za loňský rok vzrostl hrubý provozní přebytek nefinančních podniků (údaj národních účtů, který odpovídá jejich ziskům) o výjimečných 13,3 procenta.

„O tolik zisky nefinančních podniků nenarostly ani v jednotlivých letech konjunktury české ekonomiky, tedy v letech 2004 až 2008,“ uvádí analytik. Za růstem podle něj stojí i větší ochota vlády utrácet, oživení v eurozóně i oslabení koruny Českou národní bankou.

Příliv zakázek řeší přesčasy

Firmy ale prozatím zůstávají v personální politice opatrné. V podnikových statistikách v roce 2014 společnosti v sektoru evidovaly v průměru o 1,1 procenta zaměstnanců více než v roce předchozím. Nárůst odbytu řešily mnohdy prodlužováním skutečně odpracované doby stávajících zaměstnanců, tedy „přesčasy“.

„Podniky přistupovaly k nabírání nových zaměstnanců s rozvahou, neboť se zřejmě obávaly, že pro ně nebudou mít dlouhodobější uplatnění,“ uvedl statistik.

Průměrná měsíční mzda zaměstnanců pracujících v tomto sektoru meziročně stoupla o 2,1 procenta na 25 403 korun. „Že si tito zaměstnanci polepšili poprvé po dvou letech i reálně, bylo dáno velmi nízkou mírou inflace,“ uzavírá Kučera.