Za zhoršením hospodaření je podle ministerstva především růst výdajů. Jde ale stále o druhý nejlepší výsledek od roku 1996. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Důvody meziročního poklesu salda hospodaření jsou na rozdíl od předchozích měsíců již především na straně vyšších výdajů. Na růstu výdajů se podílely výrazně kapitálové výdaje, které z velké části představovaly investice na spolufinancování společných programů EU a ČR," uvedlo MF.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně klesly o 8,2 miliardy na 400 miliard korun a celkové výdaje stouply o 18,8 miliardy na 400,4 miliardy korun.

Meziroční pokles příjmů ovlivnil nejvíc výběr spotřební daně a daně z přidané hodnoty (DPH). Vliv u příjmů také má loňský mimořádný příjem z aukce kmitočtů ve výši 8,5 miliardy korun. Naopak pozitivně působí podle úřadu meziroční růst příjmů z EU a pojistného na sociální zabezpečení.

Na důchody o tři miliardy víc

Inkaso spotřební daně meziročně kleslo o 10,4 miliardy na 41,8 miliardy korun především kvůli loňskému předzásobení tabákovými výrobky. Výběr DPH meziročně pokles ke konci dubna o 7,9 miliardy na 76,2 miliardy korun, srovnání ale ovlivnilo loňské pozdější vyplácení nadměrných odpočtů finanční správou.

„Pozitivní trend naznačuje inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů v období března až dubna, které i přes zavedení snížené sazby ve výši deset procent od letošního ledna bylo vyšší o tři miliardy korun oproti stejnému období minulého roku," uvedlo MF.

Ve výdajích tvořila největší položku tradičně výplata sociálních dávek. Proti loňsku bylo vyplaceno o 3,6 miliardy korun více, tedy 164,6 miliardy korun. Na tomto růstu se podílí nejvíce růst výdajů na důchody o tři miliardy korun.

Výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR dosáhly výše 23,8 miliardy, což je o 8,1 miliard korun víc než loni. Na jejich výši se podílely zejména výdaje v rámci operačních programů na podporu podnikání a inovací, dopravy, výzkumu či životního prostředí.