Peníze na provoz nízkonákladové linky chce získávat například od hotelů či autopůjčoven, kterým bude v dané zemi "dodávat" zákazníky.

"Proč by nešlo nabízet všechna místa zdarma? Peníze budeme získávat od hotelů, kterým přivedeme hosty, od půjčoven automobilů, letištních obchodů a letišť, jež jsou ráda, když k nim létáme," řekl O´Leary v rozhovoru pro deník Die Welt. Do deseti let je podle něj něco takového možné.

Společnost už teď rozdává zdarma letenky asi na 15 procent míst. Toto číslo chce postupně zvyšovat.

Čeští dopravci, kterých se Novinky zeptaly, zda je něco podobného vůbec možné, se k nápadu příliš optimisticky nestaví. Společnost České aerolinie (ČSA) to hodnotí jako proklamaci, která má společnosti jen přilákat zákazníky. "Cílem je spíš upoutat pozornost na danou leteckou společnost," tlumočila názor společnosti mluvčí Jitka Novotná.

Kvalita přepravy klesá už teď

Podle ní by tím samozřejmě utrpěla kvalita služeb, která i tak, zvlášť u společnosti Ryanair, dost pokulhává za tím, nač jsou cestující běžně v letadlech zvyklí.

Ryanair v posledních měsících zrušil rolety na oknech, občerstvení nepodává, případně si je cestující musí zaplatit. Nejnověji uvažuje i o tom, že zruší přepravu zavazadel. Respektive, pokud bude chtít člověk přepravit větší zavazadlo než příruční, zaplatí za něj asi 50 liber, což je v přepočtu asi 2400 korun. Tedy víc, než je leckdy cena celé letenky.

"Cestující nebudou muset pří nástupu čekat, až se zavazadlo odbaví, a po příletu, než se vyloží," shrnula společnost výhody tohoto kroku. Limit pro příruční zavazadlo má deset kilogramů.

Ne každý zákazník ale požaduje během cesty jídlo, služby letušky či dopravu na největší letiště ve městě a ne každý s sebou vozí kufr. Zvlášť na kratší tratě, na kterých levné společnosti létají, lidé pohodlí výměnou za nízkou cenu letenek obětují.

Levní dopravci změnili létání

Nízká cena letenek a nižší kvalita služeb v žádném případě ale neznamená, že levné linky jsou méně bezpečné. Jejich letadla musí splňovat stejná kritéria jako letouny "klasických" společností. Tzv. low cost dopravci tak mohou šetřit pouze na službách a personálu.

Jejich rozvoj na konci 90. let a na začátku 21. století znamenal opravdový přelom v dopravě, protože do té doby nejnákladnější způsob dopravy se stal snadno dostupný všem. S cenami musely jít dolů klasické společnosti ale například i dálkové autobusové linky, které se cestujícím, co se týče poměru rychlosti a ceny už nevyplatily.