"Znamenalo by to další významné posílení středoevropských energetických firem vůči západoevropským. Propojení obou společností by přineslo možnost využití synergických efektů u obou energetik, jejichž soustavy byly původně vybudovány jako jeden celek," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

ČEZ chce koupit všechny části společnosti včetně jaderných elektráren. Součástí nabídky ale nejsou jaderná zařízení A1 a V1 v Jaderné elektrárně Bohunice a vodní elektrárna Gabčíkovo. "Nabídka obsahuje smlouvy na provozování vodní elektrárny Gabčíkovo a jaderné elektrárny V1 v Bohunicích," doplnil Kříž.

Nabídky má nyní prostudovat a vyhodnotit privatizační poradce PricewaterhouseCoopers. Ten má odevzdat doporučení výběrové komisi 12. srpna.

Tři hlavní konkurenti

Mezi nejvážnější soupeře ČEZ patří ruský energetický gigant RAO-UES, italský Enel a rakouská společnost Verbund. ENEL ČEZu konkuroval už při privatizaci bulharské energetiky.

V ní česká společnost před dvěma týdny uspěla a získala skupinu tří rozvodných závodů za přibližně než 280 miliónů eur, tedy asi devět miliard korun. Za Slovenské elektrárne však ČEZ asi nabídne ještě vyšší částku.

Slováci neuvedli, kolik za SE chtějí

Slovenská vláda nezveřejnila, kolik peněz by chtěla z prodeje většinového balíku SE utržit. V ceně se totiž podle odborníků značně odrazí některé neduhy, které elektrárny v posledních letech trápily, například miliardové uváznuté náklady, schodky ve fondu na likvidaci jaderného odpadu nebo restrukturalizace dluhů. Vláda a společnost se pustily do skutečného řešení těchto problémů až po zahájení tendru.

Slovenské elektrárne provozují tři jaderné a dvě tepelné elektrárny i 34 vodních energetických zdrojů. Čistý zisk SE loni vzrostl na 1,31 miliardy korun v porovnání s 234,91 miliónu slovenských korun z roku 2002, a to hlavně díky kurzovému vývoji a vyšší aktivitě na zahraničních trzích s elektřinou. Tržby elektráren ve stejném období vzrostly na 47,71 miliardy korun z 42,80 miliardy slovenských korun.

Není vyloučena stavba elektráren v cizině

Informace z médií, podle kterých ČEZ v budoucnu uvažuje o možnosti stavět elektrárny i mimo hranice České republiky, Kříž nepřímo potvrdil.

"Není to vyloučeno. Vyplývá to jednak z faktu, že ČR vstoupila do Evropské unie a také z faktu, že se nám podařila první úspěšná zahraniční investice v Bulharsku. V oblasti zdrojů se nyní nemusíme omezovat jen na ČR," řekl Právu Kříž. Konkrétní záměr či plán podle mluvčího však zatím neexistuje.

"O případné stavbě by se uvažovalo v období kolem roku 2010, kdy bude nutné obnovovat energetické zdroje v české republice," prohlásil Kříž. Dodal, že pro ČEZ jsou zajímavá místa spíš na sever nebo na západ od českých hranic.