Takzvaná mezera DPH, která představuje rozdíl mezi teoretickým výběrem daně při splnění všech daňových povinností všemi subjekty a skutečným inkasem DPH, tak podle NKÚ předloni stoupla na 25,7 procenta.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Od roku 2011 mezera DPH stále roste a podle údajů Evropské komise se pohybuje nad evropským průměrem,” uvedl úřad.

Generální finanční ředitelství přitom podle NKÚ nesledovalo účinnost nových opatření proti daňovým únikům u DPH a zveřejňovalo pouze informaci o jejich pozitivním dopadu nepodepřenou žádnými údaji.

„Vládě a zákonodárnému sboru tak chybí zpětná vazba pro odpovídající reakci," uvedl úřad. Ministerstvo financí v kontrolovaném období 2011 až 2013 vedli Miroslav KalousekJan Fischer.

Schvalování na poslední chvíli nedalo úřadům čas

Nová opatření proti daňovým únikům neměla podle NKÚ větší dopad například proto, že změny zákona o DPH nabývaly účinnosti už několik dní po svém schválení, takže finanční úřady neměly dost času se na ně připravit.

„Například na ověření 518 000 bankovních účtů měly finanční úřady jen tři měsíce a kontroloři zjistili, že to v dané lhůtě nestihly," podotkl NKÚ. Podle něj pokulhávalo také rozhodování o nespolehlivosti plátců, když ke konci loňska úřady zveřejnily jen 156 takových firem.

Ustanovení o opravě daně za dlužníky v insolvenčním řízení podle NKÚ vyvolalo mnoho soudních sporů kvůli nejednoznačnosti výkladu zákona a rozhodnutí v této věci poskytl až Nejvyšší správní soud.

Pozitivní efekt mělo naopak podle kontrolorů zavedení režimu přenesení daňové povinnosti, v němž nepřiznává DPH při poskytnutí služeb nebo dodání zboží prodejce, ale odběratel.