Vláda si už několik měsíců vypomáhá krátkodobými půjčkami od státních institucí a využívá například rezerv aténského metra, úřadu práce, fondu pro sanaci bank, a dokonce i evropských zemědělských dotací pro řecké farmáře. Pro poslední hotovostní rezervy si může jít do několika penzijních fondů a regionální správy.

"Je to poslední zbytek hotovosti, kterou řecký stát má," řekl činitel.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (asi 6,6 biliónu Kč). Země už od února tohoto roku jedná s mezinárodními věřiteli o uvolnění poslední částky ve výši 7,2 miliardy eur z druhého záchranného balíku, vláda ale musí nejprve předložit program reforem. Zatím však nepřišla s ničím, co by věřitelé považovali za přijatelné.

Splácení dluhů, nebo výplata důchodů

Pokud se Řecko v brzké době s věřiteli nedohodne, už mu zřejmě nezbydou peníze na další splátku dluhu u MMF. Do 12. května musí fondu uhradit 950 miliónů eur a pravidelné daňové příjmy na to zřejmě vládě stačit nebudou. Bez dohody s věřiteli tak bude muset radikálně levicová vláda volit mezi splácením dluhů a výplatou mezd a důchodů.

Zástupci Řecka a věřitelů se mají v sobotu znovu sejít v Bruselu k novému kolu jednání. To má připravit půdu pro dohodu na klíčovém zasedání ministrů financí eurozóny, které se koná 24. dubna v Rize. Podle dosavadních vyjádření zatím žádná dohoda na obzoru není.