Výnosy dvouletých českých státních dluhopisů se odpoledne pohybovaly kolem 0,02 procenta. Také výnosy desetiletých státních dluhopisů se v posledních dnech začaly přibližovat k rekordním minimům, když se dostaly pod 0,5 procenta.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Pokles výnosů u dluhopisů značí obecně důvěru investorů v tyto cenné papíry a zároveň to snižuje náklady na financování vládního dluhu. V současnosti podle ekonomů stojí za poklesem výnosů především uvolnění měnových podmínek jak v eurozóně, tak i v ČR.

Ve hře je i možnost záporného výnosu

„Vládě tak poklesnou náklady řízení státního dluhu. Může se jednat o rozdíl i v řádu miliard oproti situaci, pokud by Evropská centrální banka (ECB) kvantitativní uvolňování nespustila," upozornil analytik Komerční banky Marek Dřímal. Tento trend by přitom měl podle něj v následujících měsících pokračovat. ”Výnos dvouletého dluhopisu by mohl poklesnout i do záporných hodnot," dodal Dřímal.

Záporný výnos mají už nyní dluhopisy sedmi zemí eurozóny – Německa, Rakouska, Slovenska, Francie, Belgie, Finska a Nizozemska. Investoři v daném případě dávají přednost malé ztrátě u bezpečné investice do státních dluhopisů oproti jiným rizikovějším investicím či držení velkého množství hotovosti v eurech, které by mohlo kvůli politice ECB dál oslabit vůči dolaru.

Levně se financují i více zadlužené země

Důvodem poklesu výnosů u českých dluhopisů je podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy nejen měnová politika, ale i rozpočtová politika české vlády. „Investoři do českých dluhopisů pozitivně hodnotí fakt, že se – alespoň účetně – podařilo stabilizovat český státní dluh v jeho absolutním vyjádření, a také například to, že deficit v roce 2014 nedosahoval rozpočtovaných hodnot," uvedl.

Státní dluh Česka podle posledních údajů loni klesl na 42,6 procenta HDP. Pro srovnání, EU jako kritérium pro přijetí eura požaduje poměr dluhu k HDP nejvýše 60 procent.

Blízko nule jsou v poslední době nicméně i výnosy dluhopisů některých států, jako je například Španělsko, kde se státní dluh blíží 100 procentům HDP.  V případě již uvedené Francie se loni státní dluh vyšplhal na 93,4 procenta ročního HDP země.