Věřitelé zmrazili Řecku vyplacení dalších peněz ze slíbené pomoci, dokud vláda nezavede reformy. Jednání o reformách však uvázla na mrtvém bodě kvůli opatřením, která musí levicová řecká vláda uskutečnit. Řecku tak hrozí, že se za pár týdnů ocitne bez peněz.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

"Dnes jsme poslali nový dokument bruselské skupině (věřitelům EU a MMF), který je přesnější a vyčíslený," uvedlo ve středu večer řecké ministerstvo financí.

List The Financial Times uvedl, že dokument má 26 stránek a vyčísluje finanční potřeby Řecka na 19 miliard eur (524 miliard Kč). Vláda se v něm mimo jiné zavazuje zakročit proti daňovým podvodům, zvýšit daň na luxusní zboží a přezkoumat prodej státního majetku případ od případu. Navrhuje rovněž znovu zavést mimořádnou výplatu pro chudé důchodce a postupné zvyšování minimální mzdy, dodal FT.

Minimum ústupků

“Řecko připravilo další verzi svého reformního plánu, za který očekává uvolnění nových peněz. Podle rychlých negativních reakcí představitelů eurozóny je ale jasné, že dohoda je stále velmi daleko,” řekl hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Dokument je podle něj konkrétnější v některých bodech, například poprvé obsahuje vyčíslené odhady úspor z boje proti korupci. V řadě klíčových bodů se ale řecká strana odmítá pohnout z místa − jde především o uvolnění pracovního trhu, nižší penze – vláda počítá se zvyšováním –  a privatizaci státních podniků. Řecká vláda podle mezinárodních věřitelů také počítá pro tento rok s příliš ambiciózním růstem 1,4 procenta.

“Bez dohody mohou mít Řekové problém v příštím týdnu splatit MMF 460 miliónů eur (12,6 miliardy korun). I kdyby peníze sehnali, může být čím dál těžší refinancovat splatné pokladniční poukázky. Zahraniční investoři se jich bojí a ECB zakázala řeckým bankám navyšovat jejich stávající držení. V nadcházejících týdnech tak podle Bureše lehce může dojít k vyhrocení situace, která může skončit zavedením kapitálových kontrol à la Kypr. Pak by se již váhající řečtí politici museli rozhodovat rychle,” dodal Bureš. [celá zpráva]