Kvóty na mléko byly v EU zavedeny v roce 1984, kdy výroba mléka vysoce převyšovala poptávku. Cílem bylo snížit nadprodukci mléka a mléčných výrobků. Od té doby ovšem reformy společné zemědělské politiky zavedly cílenější způsob podpory dráž vyrábějících producentů z horských oblastí. Evropským mlékařům to umožnilo pružněji reagovat na vývoj poptávky na světovém trhu, uvádí Evropská komise.

Přesto v úterý proti konci kvót v Bruselu protestovali například belgičtí farmáři.

Protest farmářů před Evropským parlamentem v Bruselu

Protest farmářů před Evropským parlamentem v Bruselu

FOTO: Francois Lenoir, Reuters

Přes omezující vliv kvót EU v posledních pěti letech svůj vývoz mléka a mléčných výrobků posilovala. Objemem exportu vyjádřeno o 45 %, hodnotově až o 95 %. Vyhlídky jsou podle Bruselu i  nadále slibné, především pro výrobky s vyšší přidanou hodnotou, třeba sýry, a to i přes trvající ruské embargo na agrární dovoz z EU.

Evropská produkce sýrů se mezi roky 2003 a 2013 zvýšila o 26 % a objem jejich exportu vzrostl o 69 %.

Ceny půjdou nejspíš dolů

Zrušení kvót podle expertů může vést k vyšší produkci mléka a následnému tlaku na ceny. Zvláště mléčné „velmoci“ jako Německo, Nizozemsko či Dánsko se jistě vynasnaží novou situaci využít ve svůj prospěch. Na druhé straně roste i objem mléčných vývozů mimo EU. Asijské státy v čele s Čínou, kde spotřeba mléka a mléčných výrobků je stále velmi nízká, a také některé arabské země dovážejí stále více výrobků z mléka.

Na českém trhu by konec mléčných kvót krátkodobě neměl znamenat žádné drama. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) výraznější výkyv v cenách mléka v důsledku konce kvót neočekává. Cena mléka by mohla zůstat víceméně stabilní,“ řekl.

Ministerstvo zemědělství je přesto připraveno producentům mléka pomoci. Mléko a výrobky z něj patří vedle obilí k významným tuzemským exportním komoditám. „Investujeme do propagace exportu, zvýšíme také fond produkční podpory z 2750 korun na dojnici na 3500 korun,“ vysvětlil ministr.

Podle statistik je mléko vyráběno ve všech zemích EU na 650 tisících farmách. V EU existuje okolo 5400 zpracovatelských firem, které zaměstnávají přibližně 300 tisíc lidí. V ČR se za rok vyprodukuje kolem 2,75 miliardy litrů mléka. Spotřeba mléka a výrobků z něj roste velmi pozvolna, aktuálně je na úrovni 235 kg na osobu a rok.

Nově také původ masa

Od středy se rovněž v celé EU včetně ČR rozšiřuje povinné značení původu masa. Až dosud se povinně údaj o původu uváděl pouze u hovězího, nyní o něm budou muset výrobci informovat také u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa. Zákazník se nově z obalu dozví, z jaké země zvíře pocházelo a kde bylo poraženo.

„Pokud bylo zvíře chováno v jedné a poraženo v druhé zemi, musí výrobce uvést na etiketě nebo cedulce u prodejního pultu oba údaje,“ uvedl Jurečka. Pokud bylo zvíře chováno i poraženo v jedné zemi, stačí, když výrobce zveřejní pouze údaj o původu zvířete.

Pro každý druh zvířete je stanovena konkrétní lhůta, která musí být splněna, aby mohlo být uvedeno, že zvíře pocházelo z dané země. Například u drůbeže představuje tato lhůta jeden měsíc. Správnost údajů u čerstvého i mraženého masa budou kontrolovat Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Za porušení povinnosti bude výrobcům hrozit pokuta až 10 miliónů korun. Na balené mleté maso se nová povinnost nevztahuje.

Až dosud legislativa umožňovala, aby byl kód CZ pro Českou republiku uváděn i u kuřat, která byla do země dovezena odjinud a u českého zpracovatele byla pouze naporcována a zabalena.