Česko se tak stane součástí železniční magistrály, která podle projektu schváleného orgány Evropské unie povede z Paříže, přes Štrasburk, Norimberk, Berlín, Prahu, Brno, Ostravu a Katovice do Varšavy. Na území ČR to však nebude možné realizovat bez vydatného příspěvku z fondů EU.

"Unie by měla zajistit 60 až 70 procent finančních prostředků, které si stavba vysokorychlostních tratí v České republice vyžádá," sdělila mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. 

Problémem je husté osídlení

Experti odhadují, že náklady na kilometr vysokorychlostních tratí budou až osmkrát vyšší než na modernizované železniční koridory, kde kilometr přišel zhruba na 100 miliónů korun. Kudy přesně trasy rychlovlaků v ČR povedou, je v kompetenci krajů. Na ministerstvu dopravy se v té souvislosti uskutečnilo 13. července jednání s představiteli kraje Vysočina i některých obcí. 

"Vzhledem k hustému osídlení ČR jsou vysokorychlostní tratě velmi citlivým problémem. Podle usnesení vlády č. 741 z července 1999 je však pro ně nutné už teď zabezpečit ochranu v územních plánech," informovala Roubcová.

Česká síť vysokorychlostních tratí bude vycházet z panevropských dopravních koridorů. Rychlovlaky by tak v budoucnu měly kromě hlavního města, Brna a Ostravy zastavovat i v Plzni, Ústí nad Labem, Přerově, Olomouci, Jihlavě a Havlíčkově Brodě. 

Pendolína mají notné zpoždění

O vysokorychlostních tratích se u nás uvažovalo už před třiceti lety. Byly vypracovány studie, avšak pro nedostatek peněz nemohly být realizovány. V roce 1993 se tehdejší vláda Václava Klause přiklonila k levnější variantě - modernizaci prvního a druhého železničního koridoru Děčín - Břeclav a Petrovice u Karviné Břeclav. Ta je v současné době téměř dokončena, když si vyžádala přes 73 miliard korun.

České dráhy (ČD) si pro první koridor objednaly za 4,5 miliardy korun sedm rychlovlaků Pendolino, které pro ně v Itálii vyrábí Alstom Ferroviaria. Původně měla Pendolína zajišťovat dopravu mezi Vídní, Prahou a Berlínem už od jízdního řádu, který vstoupil v platnost loni v prosinci.

Při testování prvních dvou dodaných vlaků na zkušebním okruhu ve Velimi se však objevily technické problémy. Ukázalo se, že elektromagnetické pole motorů rychlovlaku může negativně ovlivňovat zabezpečovací zařízení na trati. 

Na dotaz Práva, kdy se cestující Pendolínem konečně svezou, odpověděl Pavel Tesař z tiskového oddělení ČD: "V současné době už zkoušíme jednu z těchto souprav na trase mezi Prahou a Děčínem. Zatím ale bez pasažérů. Do pravidelného provozu mezi Prahou a Břeclaví budou moci být Pendolína nasazena až poté, kdy to schválí Drážní úřad. Zda se tak stane do konce letošního roku, je těžké odhadnout."

Příliš drahé na rychlík

Pendolína jsou schopna dosahovat rychlosti i přes 230 kilometrů v hodině. Podle platné legislativy však mohou v ČR jezdit nanejvýš 160 km/h.

"Chystáme legislativní změnu, aby se na vybraných úsecích našich železničních tratí mohla maximální povolená rychlost zvýšit na 200 kilometrů. Pendolína jsou totiž příliš drahá na to, aby z nich byl jen luxusní vnitrostátní rychlík," zdůrazňuje náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek.

Pokračují také jednání s drážními úřady sousedních států o využití Pendolín. "Spojení Prahy s Bratislavou rychlovlaky ČD považujeme za naprosto prioritní záležitost vzhledem ke vztahům našich zemí. A od Rakouska a Německa máme příslib, že rychlovlaky budou moci zajíždět i do Vídně a Berlína. Nicméně je třeba ještě dořešit technické podmínky. Úkolem ČD je dotlačit výrobce, aby se tyto věci co nejdříve dotáhly do konce," uvedl Kocourek.

Pendolína jsou vybavena naklápěcími skříněmi, umožňujícími zvýšit v zatáčkách rychlost proti klasickým vlakům téměř o třetinu. Rychlovlaky podobné konstrukce jezdí už v Itálii, Německu, Švýcarsku, Finsku i Španělsku. Bez jejich nasazení by se České dráhy degradovaly na druhořadého přepravce. 

Soupravy budou plně klimatizované a vybavené audiovizuálním informačním systémem. Za rychlost a luxus si cestující budou zřejmě muset proti normálním rychlíkům připlatit. Konkrétní výši jízdného však ČD ještě nestanovily. 

Prodloužit by se mohl i Transrapid

Před časem se také objevily informace, že přes Českou republiku by mohla už v roce 2013 vést rychlodráha Transrapid, po níž by vlaky jezdily až 450 km/h.

Konsorcium, které bylo v Německu ustaveno na vybudování prvního úseku mezi Hamburkem a Berlínem, uvažovalo o prodloužení Transrapidu přes Drážďany, Prahu, Pardubice, Brno, Vídeň a Bratislavu až do Budapešti. Náklady na výstavbu celé 1250 km dlouhé trasy by ovšem přesáhly půl biliónu korun a ČR nemá na to, aby na podobný projekt výrazněji přispěla.