Ačkoli odborníci v Německu žádné riziko většího výpadku dodávek elektrické energie nepředpokládali, šlo pro ně kvůli obrovskému boomu solárních zdrojů posledních let o zcela novou situaci.

V pátek v 9:30, kdy zatmění v Německu začalo, se během 75 minut výkon solárních zdrojů postupně snížil ze 16 000 na 7 500 megawattů. Efekt astronomického jevu byl o to větší, že panovalo jasné počasí. Energetické firmy se na tuto situaci připravovaly, přesto úplně přesně nevěděly, co čekat, upozornil Günter Scheibner z vedení provozovatele přenosových sítí 50Hertz.

Podle jeho kolegy Dirka Biermanna z 50Hertz to byl pro německé energetické firmy první ostrý test tak rozsáhlého výpadku solárních zdrojů. Při posledním srovnatelném zatmění Slunce v roce 1999 totiž v zemi prakticky žádné solární elektrárny nebyly, od té doby ale vznikla zařízení s instalovaným výkonem 39 000 megawattů.

Spadl nám obrovský kámen ze srdce. Všechno fungovalo výtečně Dirk Biermann, německá společnost 50Hertz

V poledne by za jasného počasí dodávaly do sítě 22 tisíc megawattů energie, což je zhruba desetkrát víc, než je maximální výkon jaderné elektrárny Temelín.

"Spadl nám obrovský kámen ze srdce. Všechno fungovalo výtečně," řekl po skončení zatmění Biermann. Větších regulací téměř nebylo třeba - výpadky zčásti pokryly přečerpávací elektrárny a některé tovární provozy, které spotřebovávají velké množství energie, na čas zvolnily výrobu.

Čtyři největší provozovatelé přenosových sítí v Německu si kvůli zatmění vytvořili energetickou rezervu 3 800 megawattů, aby mohli pokrýt případné výpadky. Podle společnosti 50Hertz to firmy stálo asi 3,5 miliónu eur (96 miliónů korun).

Česko si pochvaluje práci evropských dispečerů

V české přenosové soustavě zatmění Slunce žádné problémy nezpůsobilo, informovala státní firma ČEPS. Sluneční elektrárny jsou v Česku pouze doplňkovým zdrojem, obavy měli energetici spíše z výkyvů za hranicemi.

„Kvalita dispečerského řízení v celé kontinentální Evropě byla snad ještě lepší než při standardních podmínkách,“ řekl předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.

Video

Pozorování zatmění Slunce na hvězdárně Ondřejov

Pro dispečery v Česku byl zásadní moment návratu výkonu fotovoltaických elektráren při skončení zatmění. Společnost ČEPS eviduje během jevu pokles z 1260 MW na 500 MW a následně pak návrat na zhruba 1580 MW.

„Vystačili jsme s regulačními výkony, které jsme měli k dispozici. Pouze jsme výjimečně aktivovali ručně dodatečné výkony,“ dodal člen představenstva ČEPS Miroslav Vrba.

ČEPS nakoupil na pátek dodatečné rezervní výkony na případné vykrytí odchylek, které mohlo zatmění Slunce způsobit. Náklady na toto opatření se pohybují v jednotkách miliónů korun.

„Chtěli jsme mít stoprocentní jistotu, že situaci zvládneme. Hrozilo riziko, že by se mohly nakumulovat výpadky konvenčních elektráren. Vliv na naši přenosovou soustavu by ale taky měla nečekaná porucha v zahraničí. Právě proto jsme přenosovou síť zapojili do maximální kondice,“ dodává Vrba.