Česku předloni chybělo jen necelé procento, aby splnilo svůj národní cíl, podle kterého má do roku 2020 dosáhnout podílu zelené energie na spotřebě ve výši 13 procent. Německo má za cíl 18 procent. Vzhledem k odstavování jaderných elektráren a rychlé výstavbě větrných elektráren na Baltu Němci s velkou pravděpodobností loni v tomto podílu Čechy překonali.

Za růstem obnovitelných zdrojů v Česku stál především solární boom před několika lety. Příliš štědrá podpora, která stála rozpočet i zákazníky desítky miliard korun, ale už pro nové solární elektrárny skončila. Nárok na ni budou mít už jen větrné a malé vodní elektrárny s platným povolením, pokud se stihnou dokončit v roce 2015.

Své národní cíle už podle statistiků splnily vedle Švédska s 52,1 procenta také Bulharsko a Estonsko. Lídrem na kontinentu je ale podle Eurostatu Norsko (není člen EU) s 65,5 procenta energie z obnovitelných zdrojů, hlavně vodních a větrných elektráren.

Na Slovensku byl v roce 2013 podíl zelené energie necelých deset procent, cíl pro 2020 mají 14 procent.

Nejnižší podíl energie z obnovitelných zdrojů mělo Lucembursko (3,6 procenta), Malta (3,8 procenta) a Nizozemsko (4,5 procenta ). Ve Velké Británii byl tento poměr 5,1 procenta, přestože má země za cíl do pěti let dosáhnout 15 procent.