Článek
Omezení poplatků má přinést roční úsporu 730 miliónů eur (20 miliard korun) na straně spotřebitelů a šest miliard eur (163,6 miliardy korun) na straně obchodníků.
Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem těchto mezibankovních poplatků je oficiálně podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávající karty, jako je Visa nebo MasterCard.
Podle Evropské komise, která návrh na omezení poplatků předložila v roce 2013, ale banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak promítne do ceny zboží nebo služby, aniž si toho je vědom zákazník - i ten, který platí hotovosti.
Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V České republice patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším - u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Ti nejmenší obchodníci ale platí i víc než dvě procenta. Vyšší úroveň než v ČR je jen v Polsku, na Kypru, a v případě karet Visa v Německu.
Banky podle kritiků zvýší poplatky za užívání karty
Odpůrci regulace, tedy především právě vydavatelé karet, tvrdí, že je lepší vše nechat na působení trhu. Banky prý nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na obchodníky a majitele karet, a to zvýšením ročního poplatku za užívání karty.
Za pravdu dává odpůrcům těchto stanovených stropů i studie Vysoké školy ekonomické v Praze z roku 2013. Návrh Evropské komise na omezení výše poplatků podle ní ohrozí další rozvoj bezhotovostního platebního systému a zdraží jiné bankovní služby.
Regulace mezibankovního poplatku prý fakticky zastaví rozvoj trhu a znevýhodní Česko v porovnání s dalšími evropskými státy, kde situace na trhu umožňuje realizovat úspory z rozsahu bez dodatečných nákladů. V krátkém období prý sice sníží náklady obchodníkům, v delším časovém horizontu ale povede ke zvýšení cen platebních služeb pro koncové spotřebitele.
