Debatu o prodloužení doby vyvolal koncern Siemens, který před měsícem ve dvou svých závodech pracovní dobu zvýšil na 40 hodin týdně bez náhrady mzdy. Po něm se k podobným krokům chtějí odvážit i jiné firmy. Například automobilky DaimlerChrysler a BMW, německé dráhy DB nebo společnost Phillips.

Protesty v mercedesu

DaimlerChrysleru by podobný krok ušetřil na nákladech půl miliardy eur. U svých zaměstnanců ale s nápadem prudce narazil. A to i přesto, že hrozí, že pokud se s odbory nedohodne, přesune výrobu mercedesů typu "C" do jiné země a výrobu v Německu omezí.

Vedení společnosti kromě delší pracovní doby za stejné peníze požaduje i zrušení placených pětiminutových přestávek, které následují za každou hodinou.

Zaměstnanci v sobotu na protest těmto krokům přerušili výrobu aut ve Stuttgartu. Protesty začaly už ve čtvrtek, kdy práci přerušilo přes 60 tisíc lidí. Management firmy se pokouší situaci řešit a o víkendu přišel s iniciativou zkrácení vlastních platů a doufá, že se mu podaří brzy dospět k dohodě.

Více práce má zamezit odlivu investic

Tlaky na 40hodinou pracovní dobu nejsou ale jen v Německu, sílí po celé západní Evropě,  jen v Německu dostaly reálnější podobu. Ekonomové a politici už delší dobu tvrdí, že snížení nákladů na pracovní sílu, je jedna z cest, jak zamezit odlivu investorů do východních zemí.

"Chceme-li zachovat pracovní místa, mělo by být možné přistoupit čas od času ve zvláštní situaci i na 50hodinový týden, pokud to pomůže určitému projektu nebo sektoru," řekl pro nedělník Welt am Sonntag prezident ekonomického institutu DIW Klaus Zimmermann.

Německým odborářům se ale podobné úvahy nevoní. Podle nich krok jen zvýší už tak vysokou nezaměstnanost, protože podniky budou přebytečné zaměstnance propouštět.

"Celoplošným prodloužením pracovní doby bychom podepsali propouštěcí dopisy statisícům lidí," uvedl pro list Süddeutsche Zeitung místopředseda největšího německého odborového svazu IG Metall Berthold Huber.

Průkopník Siemens

Právě kvůli přemisťování poboček do východních zemí se pracovní doba zvýšila u koncernu Siemens. Tamní odboráři, stejně jako odboráři jiných podniků požadují, aby odliv investic z Německa skončil. Navrhují ale jinou cestu. Státy mají východní země nutit, aby  zvyšovaly daňové zatížení podniků. To ale není příliš reálné.

Odboráři v Siemensu minulý měsíc proto se zvýšením pracovní doby bez zvýšení mezd souhlasili. Ačkoliv to podnik dělal jen pro svou potřebu, odstartovat tím celooevropskou debatu, která do té doby probíhala jen v náznacích.

Německo zavedlo pětatřicetihodinovou pracovní dobu v roce 1995. Postavilo se tak po bok ostatních evropských států. Spolu s Nizozemím, Norskem tu lidé pracují nejméně ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).