Dalších 3500 menších firem s akciemi na burze si ale podle agentury DPA musí stanovit vlastní závazné cíle pro zvýšení podílu žen ve vedoucích pozicích. Zákon se netýká firem ze státního sektoru. Ty však slíbily, že podíl žen ve vedení zvýší.

Zákonodárci vládní koalice návrh zákona podpořili. Opoziční zákonodárci se hlasování zdrželi, podle nich zákon nejde dostatečně hluboko. "Skutečná kvóta pro ženy se musí vztahovat na všechny firmy," řekla agentuře AP poslankyně opoziční Levice Caren Layová.

Německou vládu už od roku 2005 vede žena, Angela Merkelová, a ženy také tvoří asi 40 procent současného kabinetu. Studie, kterou na začátku roku zveřejnil ekonomický institut DIW, přitom ukázala, že německé firmy mají zatím k naplnění kvót daleko. V dozorčích radách 200 největších německých podniků nyní tvoří ženy 18,4 procenta členů. Jejich podíl se proti roku 2013 zvýšil o tři procentní body.

Netýká se představenstev

Zákon o kvótách se týká jen dozorčích rad, neřeší kvóty pro ženy v představenstvech, která mají na každodenní řízení firem větší vliv. Podle studie DIW je podíl žen v představenstvech ještě výrazně nižší. U 200 největších německých podniků na přelomu loňského a letošního roku dosáhl 2,2 procenta a proti roku 2013 se zvýšil jen o 0,1procentního bodu.

Jako první zavedlo kvóty pro ženy Norsko, a to v roce 2003. Z evropských zemí má zavedené kvóty pro ženy i Španělsko, Francie a Nizozemsko.

Česko kvóty nechce

Evropská unie připravuje směrnici, podle níž by měli muži či ženy v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. Stanovené hranice by měly státní podniky dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. Týkat by se to mohlo asi pěti tisíc firem v EU.

Česká republika se zavedením kvót zatím nesouhlasí. V tuzemsku je zastoupení žen ve vedení firem obecně nízké, podle nevládní platformy Byznys pro společnost jich v dozorčích radách a představenstvech společností není ani čtvrtina, ředitelek je méně než deset procent.