Přes padesát dní byli loni v průměru na jedné neschopence pacienti v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Pod čtyřicet dní na jednu neschopenku se vedle Prahy dostal pouze Středočeský kraj. Celorepublikový průměr je necelých 45 dní na neschopence.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Lékaři minulý rok nejčastěji vypisovali neschopenky kvůli akutním infekcím dýchacích cest, kdy lidé nejčastěji stonali dva až tři týdny.

„Z celkového počtu 1 285 642 ukončených případů pracovní neschopnosti za loňský rok vypsali lékaři neschopenku přesně v 426 419 případech z důvodu respiračních chorob. Nemoci páteře se týkaly více než 168 tisíc případů z celkového počtu nemocí pohybové soustavy 253 669,“ řekla mluvčí správy Jana Buraňová.

Upřesnila, že u počtů dní trvání se jedná o průměr na jeden případ nemocenské, nikoli o průměr na jednoho obyvatele, protože část lidí mohla být během roku nemocná víckrát.

Rozdíly u mužů a žen

Čísla statistiky podle ní navyšují případy vážných nemocí, jako je rakovina, tuberkulóza nebo duševní nemoci, kde se délka doby na neschopence pohybuje až kolem půl roku.

„Jen na nemocenské, tedy od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, loni ČSSZ vyplatila 13,9 miliardy korun,“ dodala mluvčí.

Ze statistik je vidět rozdíly v době trvání nemocenské u mužů a žen. Běžnou chřipku léčili muži na nemocenské v průměru 15 dní, zatímco ženy o dva dny méně. Celkem ale strávily ženy na jedné nemocenské delší dobu – 47 dní oproti 42 dnům mužů.