Zatímco v roce 1993 pracovala téměř třetina osob v nejmladší skupině 15–19letých, v roce 2013 to bylo pouze o něco více než tři procenta. O víc než třetinu se snížila míra zaměstnanosti ve skupině 20–24letých, tedy ve věku, kdy velká část mladých studuje vysokou školu, uvádějí statistici.

„Naprosto opačná tendence je patrná ve skupinách předdůchodového věku. Razantně se zvýšila míra zaměstnanosti žen ve věku 55–59 let a zároveň se zvýšila i míra zaměstnanosti mužů v tomto věku. V porovnání se situací před dvaceti lety podstatně častěji pracují i mladší šedesátníci (60–64letí),” uvádějí autoři analýzy.

Poměr se obrátil

Upozorňují, že v roce 1993 převyšoval počet pracujících ve věku 15–24 let počet pracujících 55–64letých dvaapůlkrát, o dvacet let později byl naopak počet pracujících v nejstarší skupině produktivního věku 2,6krát vyšší než počet pracujících v nejmladší desetileté skupině produktivního věku.

Méně mladých než v ČR dělá na Slovensku a v Maďarsku. Nejnižší zaměstnanost v tomto věku byla na jihu EU – od Portugalska po Rumunsko. V Řecku pracovalo jen 12 procent mladých. Nejvyšší podíl mají naopak Německo, Rakousko, Británie, Skandinávie či Nizozemsko, v němž mělo práci dokonce 62 procent mladých.

Češi méně pracují při škole

Nižší míra zaměstnanosti mladých v ČR souvisí podle autorů s mimořádným nárůstem podílu studujících na středních a vysokých školách. Vysoký podíl studujících je ale i v zemích, které si vedou v zaměstnanosti mladých lépe.

„Rozdíl je v tom, že podstatná část mladých v těchto zemích kombinuje studium se zaměstnáním, ať již z důvodů ekonomických nebo nabytí praktických zkušeností ve zvoleném oboru studia,” uvedli statistici.

Nastupují Husákovy děti

Dodávají, že ve skupině 55–64 let je v Česku nyní zaměstnanost nadprůměrná ve srovnání s EU pouze v kategorii mužů, zaměstnanost žen v tomto věku je stále pod unijním průměrem.

Vliv na úroveň zaměstnanosti mají i početné generace. Podle analýzy budou klíčovou roli v dalších letech hrát silné ročníky lidí narozených v sedmdesátých letech, tzv. Husákových dětí. Aby se jejich potenciál v příštím čtvrtstoletí využil, je zvlášť aktuální rozvoj systému celoživotního vzdělávání, dodali autoři.