Hlavní obsah

EU chce snížit závislost na Rusku dovozem zkapalněného zemního plynu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Evropská unie vypracuje strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG), aby bylo levnější jej dovážet a využívat. Je to jedním z bodů strategie, kterou ve středu přijala Evropská komise. Závislost na Rusku by měla pomoci překonat „energetická unie”.

Foto: Profimedia.cz

Italský terminál na zkapalněný zemní plyn LNG poblíž Benátek

Článek

Do Evropy nyní směřují zhruba dvojnásobné objemy zkapalněného zemního plynu než loni. Ceny v Evropě jsou už pro vývozce atraktivnější než v Asii, kde LNG za poslední rok kvůli propadu poptávky výrazně zlevnil, uvedla agentura Reuters. Do přístavů v Belgii, Británii a Nizozemsku míří každý týden několik tankerů s LNG z Kataru, Norska a Trinidadu.

Nová energetická strategie Bruselu má snížit závislost Evropy na jednom vnějším dodavateli, kterým je Rusko. Vedle posilování dovozu LNG je důraz kladen také na propojení elektrických sítí, úspory, inovace, evropské klimatické cíle a přechod k nízkouhlíkové společnosti.

Vznik energetické unie je nejambicióznějším evropským energetickým projektem od vzniku Společenství uhlí a oceli, řekl novinářům místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který je za problematiku v komisi odpovědný. A podobným způsobem jako Společenství v 50. letech minulého století podle něj nyní také energetická unie podpoří evropskou integraci.

Důležitým prvkem budoucí unie má být propojení sítí. "Dálnice na hranicích nekončí, elektrická vedení by také neměla," komentoval ve středu eurokomisař pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete. Zajistit tak je potřeba propojení systémů a sítí jednotlivých členských zemí. "Propojíme 28 evropských energetických trhů do jednoho," řekl Šefčovič.

Motivací je zhoršení vztahů s Ruskem

O potřebě propojení 28 evropských energetických trhů se v EU hovoří dlouho. EU je největším dovozcem energie na světě, zvenčí získává 53 procent své spotřeby při ročních nákladech okolo 400 miliard eur (přes 11 biliónů korun). Téma ale nabylo na aktuálnosti v loňském roce, kdy zhoršení vztahů s Ruskem kvůli ukrajinské krizi a následné potíže s dodávkami naplno ukázaly závislost některých zemí EU na tomto dodavateli.

Společné nákupy, o nichž ve své vizi energetické unie loni hovořil nynější předseda Evropské rady Donald Tusk, nicméně komise nenavrhuje. Zmiňuje jen záměr zhodnotit možnost "dobrovolného propojení poptávky pro kolektivní nákupy plynu za krize či tam, kde členské země závisí na jednom dodavateli". Podobný postup navíc musí být v souladu nejen s pravidly volné soutěže EU, ale i Světové obchodní organizace.

Energetická unie má také EU připravit na nízkouhlíkovou společnost, Šefčovič proto zdůraznil význam výzkumu a vývoje v oblastech jako je uchovávání energie či elektromobilita.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám