Veto či odrazující pokuta z Bruselu by podle deníku představovaly bolestnou porážku pro maďarského premiéra Viktora Orbána, jenž z projektu udělal ústřední bod své strategie prohlubování politických a hospodářských vztahů s Ruskem, navzdory nevoli Západu vůči Moskvě kvůli ukrajinské krizi.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle kritiků dohoda obsahuje finanční rizika a zároveň prohlubuje energetickou závislost Maďarska na Rusku. Z Ruska pochází 80 procent maďarského dovozu ropy a 60 procent plynu.

Smlouva bez soutěže

Unijní diplomaté upozorňují, že Orbánovo rozhodnutí neuspořádat na dostavbu elektrárny soutěž zvýraznilo obavy, že jeho blízké vztahy s Moskvou by mohly Maďarsko vést k pokušení postavit se proti sankcím proti Rusku.

Budapešť loni v prosinci uzavřela s ruskou společností Rosatom kontrakt na konstrukci, výstavbu a údržbu dvou reaktorů o výkonu 1 200 megawattů ve městě Paks, ležícím asi 110 kilometrů jižně od Budapešti, kde se nachází jediná maďarská jaderná elektrárna. Dostavbu má Moskva financovat z 80 procent. Avšak utajení některých detailů dohody z důvodu národní bezpečnosti vyvolalo u Orbánových kritiků a Bruselu podezření.

Kontrakt podle listu nyní zkoumají dvě agentury EU: Euroatom, který schvaluje dodávky jaderného paliva, jakož i vyšetřovatelé Evropské komise pro hospodářskou soutěž, kteří prověřují státní dotace a kontrakty uzavřené s Rosatomem bez veřejné soutěže.

Orbán mluví o ohrožení suverenity

Jako signál, že se Budapešť připravila na střet s Bruselem, Orbán minulý týden prohlásil, že energetická politika je suverénní věcí země: "Budeme mít velký problém (...), čekám eskalaci konfliktu."

Podle mluvčího maďarské vlády se Evropská komise pokouší vměšovat do energetické politiky států a pokusy Bruselu vybudovat jednotný vnitřní energetický trh ohrožují svrchovanost členských států.

Souboj se podle listu jeví součástí širší bitvy mezi eurokraty a Ruskem o unijní energetickou bezpečnost. Loni Moskva odepsala projekt plynovodu South Stream do jihovýchodní Evropy za 50 miliard dolarů poté, co regulátoři EU uvedli, že monopolní vývozce ruského plynu Gazprom by porušil pravidla hospodářské soutěže tím, že by byl současně dodavatelem i vlastníkem plynovodu.