Pokud ještě ve středu na zasedání vlády představovaly dodatečné požadavky ministrů dvacet miliard, v současné době požadují resorty, které se seznámily s návrhem ministerstva financí, navíc už čtyřicet miliard.

Schodek rozpočtu by tak dosáhl minimálně 134 miliard, což je o dvacet miliard více než schodek letošní. Výdaje z rozpočtu by byly 150 miliard. A to bez ztráty České konsolidační agentury (ČKA). Původní návrh ministra financí Bohuslava Sobotky počítal se schodkem 94 miliard korun, příjmy 813 a výdaji 908 miliard korun.

Dříve dohodnutá pravidla se nerespektují

To ovšem odporuje jak uzavřeným koaličním dohodám z dubna a června, tak zákonu o rozpočtových pravidlech a reformě veřejných financí. Politici se tam zavazují, že schodek se nebude zvyšovat a výdaje rozpočtu nepřekročí 894 miliard korun. Pravidla dohodl Sobotka v červnu i v Bruselu na jednání ministrů financí zemí EU.

Pod všemi těmito dojednáními a návrhy jsou přitom podpisy a hlasy soc. dem. ministrů a poslanců, kteří je nyní nerespektují a požadují další peníze.

Nejvíce zemědělství a sociální věci

Největší nároky mají ministerstva práce a sociálních věcí a zemědělství, které shodně požadují 14 miliard korun. Šest miliard navíc potřebuje ministerstvo školství, asi 2,3 miliardy korun chce resort spravedlnosti. Všechna ministerstva řídí soc. dem. ministři.

Peníze navíc žádají po ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi také ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, kultury a životního prostředí. Naopak ministerstva dopravy, obrany a informatiky hodlají vystačit s přidělenými penězi.

Více peněz na důchody

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach požaduje miliardy především na valorizaci důchodů o 450 až 500 korun a také na zvýšení životního minima. Ministerstvo školství chce většinu peněz na vysoké školy, část má směřovat i na platy učitelů.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas žádá prostředky na dorovnání přímých plateb z Evropské unie. MMR chce peníze použít především na spolufinancování evropských projektů, ale i na podnikání, zaměstnanost, cestovní ruch a na akce související s povodněmi z roku 2002. Ministerstvo kultury varuje, že pokud nedostane téměř miliardu korun, bude muset být výrazně omezena památková péče a peníze by chyběly i v dalších kulturních institucích.

Dodatečné požadavky na rok 2005 (v mld. Kč)
ministerstvo práce a sociálních věcí 14,0
ministerstvo zemědělství 14,0
ministerstvo školství 6,0
ministerstvo spravedlnosti 2,3
ministerstvo pro místní rozvoj 1,4
ministerstvo průmyslu a obchodu 1,0
ministerstvo kultury 0,93
ministerstvo životního prostředí 0,83
celkem 40,47

Ministři za soc. dem vycházejí z toho, že by jejich resorty měly dodržovat volební program soc. dem., což ovšem stojí určité peníze a že nelze dál popouzet občany nějakými škrty a úsporami, shodují se politologové.

Vycházejí z toho, že dohody o nepřekročitelnosti schodku pod sto miliard korun uzavřela odstupující vláda, nyní se formuje koalice nová. Zejména KDU-ČSL ústy svého předsedy Miroslava Kalouska opakuje, že schodek rozpočtu na příští rok musí být výrazně nižší, než je schodek rozpočtu na letošní rok ve výši 115 miliard korun. 

Navíc i někteří unionističtí poslanci několikrát prohlásili, že podpoří rozpočet jen tehdy, pokud se projeví tendence k úsporám. V nové vládě, která bude rozpočet definitivně schvalovat a kde chce mít soc. dem. zásadní většinu, tak již při jejím sestavování probíhají zásadní spory.

ODS: schvalování bude drama

Když se podaří Stanislavu Grossovi sestavit novu koaliční vládu, nepřežije následné hlasování o rozpočtu, tvrdí někteří představitelé ODS.

Je to obligátní hra s čísly, říkají ale všichni bývalí ministři financí od Ivana Kočárníka po Pavla Mertlíka, každý chce urvat co se dá, a proto to zkouší, situace se opakuje každý rok.

Je to ale nebezpečná hra, tvrdí ekonomové. Za situace, kdy státní dluh překročil 600 miliard a Evropská komise začala v Česku sledovat právě vývoj státního rozpočtu, je to ekonomický hazard. Říkáme si o sankce.