„Až 90 procent peněz ze záchranných programů do Řecka nikdy nedorazilo," řekl Varufakis. ”Peníze byly nasazeny k tomu, aby zachránily banky, a to především ty německé a francouzské, před dalšími ztrátami," zdůraznil.

„Němci by měli vědět, že svými penězi nepomáhali Řecku, ale bankám. Podle mě to byla chyba, peníze zmizely v černé díře," podotkl řecký ministr. Za omyl označil rovněž pokračování tlaku na reformy. ”Úsporná politika problémy neřeší, naopak je zhoršuje," řekl a vyzval evropské partnery k zajištění investic v Řecku, které by umožnily zemi hospodářský růst.

Varufakisovi částečně dávají za pravdu čísla ekonomického listu Financial Times a společnosti Macropolis (viz graf). Z nich plyne, že naprostá většina půjčených prostředků šla na rekapitalizaci bank, splácení úvěrů a úroků. Na provozní potřeby státu šlo 27 miliard ze 254,4 miliardy, tedy necelých 11 procent.

Řecký ministr financí Janis Varufakis s šéfkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou

Řecký ministr financí Janis Varufakis s šéfkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou.

FOTO: Francois Lenoir, Reuters

Řecký ministr financí také opětovně vyzval mezinárodní věřitele, aby odepsali část řeckých dluhů. „Všichni vědí, že Řecko nedokáže unést svou dluhovou zátěž," řekl Varufakis. ”Restrukturalizace dluhu by Řecku umožnila hospodářské zotavení. Je to v zájmu německých i evropských občanů," uvedl.

Těžká jednání s nejistým výsledkem

Ministři financí zemí platících eurem se v pondělí v Bruselu pokusí dohodnout, jak dál s řeckým dluhem. Z Řecka v neděli zaznělo, že rozhovory budou těžké a výsledek jednání nejistý. To je zřejmě jedna z mála věcí, na nichž se nyní Atény s ostatními zeměmi eurozóny shodují.

Řecký dluh zemím v EU

Řecko ze zemí EU nejvíce dluží Německu a Francii.

FOTO: David Ryneš, Novinky

Poslední schůzka Euroskupiny, tedy stejného formátu jako je ta pondělní, totiž minulou středu zkrachovala poté, co po telefonické konzultaci s Aténami odmítl ministr financí Varufakis podepsat už připravené společné prohlášení.

O den později ale premiér Alexis Tsipras souhlasil s expertními jednáními mezi zástupci věřitelských institucí – tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) – a řeckou stranou. Odborníci by tak měli pro schůzku připravit technický přehled shod a rozdílů podmínek současného programu a řeckých představ.

Všechny strany tvrdí, že odchod Řecka z eurozóny není na pořadu dne. Na dohodu ale zbývá málo času. Prodloužení stávajícího programu, který jinak skončí na konci února, totiž musí schválit parlamenty několika zemí. Nedohoda na způsobu, jak dál, tedy zvyšuje riziko řeckého bankrotu, i když dál zatím poběží program MMF.