Hlavní obsah

Černé zlato se musí nejen vytěžit, ale i vyprat

Právo, Pavel Karban

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Karviná

Až 40 procent vytěžené horniny z dolů společnosti OKD není uhlí. Jedná se o hlušinu, kterou firma použije na odvaly a rekultivační projekty. Aby horníci mohli oddělit černé zlato od hlušiny a kamení, musí horninu vyprat.

Uhlí se po vytěžení musí vypratVideo: Pavel Karban, Právo

 
Článek

„Uhlí skutečně pereme. To znamená, že proces, který známe z některých domácností, probíhá i tady. Uhlí prochází vodní cestou, kde pomocí základních gravitačních zákonů oddělujeme hlušinu od uhlí a následně uhlí odvodňujeme podle velikosti,“ vysvětlil ředitel Závodu úpraven OKD Václav Kabourek.

OKD disponuje čtyřmi úpravnami s kapacitou přes 50 tisíc tun za den, ve kterých zaměstnává 820 lidí. Tou největší je úpravna na Dole Darkov na Karvinsku, kde pracuje asi 300 zaměstnanců. Ta je schopna za den přijmout 20 tisíc tun surové těžby a vyexpedovat 15 až 16 tisíc tun produktů.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Foto: Pavel Karban, Právo

Úpravna uhlí v Darkově

Podle Kabourka nastává třídění v momentě, kdy horninu vynesou z dolu skipové nádoby. Ty jsou na Darkově čtyři a každá má hmotnost kolem 30 tun. „Zrno nula až 40 milimetrů jde do kapacitních zásobníků a potom dál do úpravárenského procesu přes vodní prádlo. Materiál 40 milimetrů a víc jde přes těžkou kapalinu, kde se odděluje hlušina od uhlí a dalších předmětů, které vycházejí z dolu. Uhlí, které se získává v tomto procesu, se podrtí a jde dál do zásobníků a do pracího procesu, hlušina se odklání a odchází na odbavení,“ popsal třídění.

Komplexy jsou zastaralé

Protože úpravny OKD jsou staré i půl století, může do nich firma zavádět jen takovou techniku a postupy, které objekty „unesou“ či jaký je objem přepravních vzdáleností. „Určitě by se dal vybudovat nádherný úpravárenský komplex, který by byl vysoce kapacitní, daleko menší, energeticky úspornější a určitě i levnější. Ale my musíme vycházet z prostor, které máme,“ podotkl Kabourek a upozornil na to, že úpravna musí stát nad jámou, takže ji nelze postavit kdekoli na zelené louce.

Foto: Pavel Karban, Právo

Úpravna uhlí v Darkově

„Zvyšujeme výkon, snažíme se snižovat nákladovost a snažíme se být co nejšetrnější k životnímu prostředí. Uzavíráme kalové okruhy a snažíme se, aby nám z úpraven odcházelo uhlí k zákazníkům a hlušina na odvaly a rekultivace,“ poznamenal ředitel Závodu úpraven a poukázal na to, že současná technologie úpravny umí využít také kaly uložené v kalových nádržích třeba i před 20 lety.

Foto: Pavel Karban, Právo

Úpravna uhlí v Darkově

„Kalové nádrže postupně rekultivujeme, přebytky kalů, které nám tam zůstaly, zpátky dotěžujeme, dáváme zpět do úpravárenského procesu a oddělíme hlušinu,“ sdělil Kabourek a dodal, že do pěti let by mohly být všechny kalové nádrže, které jsou ještě na Dolech Doubrava, Lazy a ČSM, vytěžené.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám