"Chceme dohodu. Pokud však dohoda nepřijde a my uvidíme, že Německo zůstává neoblomné a chce rozbít Evropu, potom je naší povinností přejít k plánu B. Plán B je získat finance z jiného zdroje," řekl Kammenos. "Mohly by to být nejlépe Spojené státy, mohlo by to být Rusko, mohla by to být Číně nebo další země," dodal ministr podle serveru BBC v řecké televizi Mega TV.

Kammenos je vůdcem pravicové strany Nezávislí Řekové. Ta je koaličním partnerem levicové strany SYRIZA, která zvítězila v lednových parlamentních volbách.

Atény nyní chtějí s eurozónou dojednat nové podmínky, které by Řecku umožnily omezit úsporná opatření spojená s mezinárodním záchranným programem. Především Německo však trvá na tom, aby Řekové splnili to, k čemu se v minulosti zavázali. [celá zpráva]

Současný program půjček končí 28. února a Řecko potřebuje pro své financování do konce března podle odhadů 4,3 miliardy eur, uvádí BBC. Ve středu budou o řeckém dluhu jednat ministři financí eurozóny, tzv. Euroskupina. [celá zpráva]

Řecko se distancovalo od kritiky Ruska

Nový řecký premiér Alexis Tsipras začátkem února uvedl, že Řecko se nehodlá obrátit na Rusko s žádostí o finanční pomoc. Ruské agentury nicméně v pondělí s odvoláním na zdroje z tamní vlády uvedly, že řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias bude ve středu v Moskvě jednat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden pozval v telefonickém rozhovoru Tsiprase na návštěvu Ruska.  [celá zpráva]

Zleva řecký ministr obrany Panos Kammenos, vicepremiér Jannis Dragasakis a premiér Alexis Tsipras.

Zleva řecký ministr obrany Panos Kammenos, vicepremiér Jannis Dragasakis a premiér Alexis Tsipras.

FOTO: Lefteris Pitarakis, ČTK/AP

Nová řecká vláda se nedávno distancovala od kritiky adresované Evropskou unií Moskvě kvůli zhoršující se krizi na Ukrajině.

Domeček z karet

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,7 biliónu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.

SYRIZA se dostala k moci právě díky slibům, že utahování opasků skončí. Její charismatický lídr Tsipras slíbil podle ekonomů nesplnitelný sociální program, včetně elektřiny pro chudé zdarma.

Řecký ministr financí Janis Varufakis poslal v pondělí dolů akcie řeckých bank prohlášením, že eurozóna zkolabuje, pokud jí Řecko opustí.

V prohlášení pro italskou RAI Varufakis řekl, že po odchodu Řecka by se eurozóna zhroutila „jako domeček z karet”.