Firma uvedla, že mezi hlavní příčiny problémů patří podpora obnovitelných zdrojů, odstavování jaderných elektráren v Německu a jednotná německo-rakouská zóna, která se chová, jako by mezi oběma zeměmi nebylo prakticky žádné kapacitní omezení.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Nárůst výkonu a výroby obnovitelných zdrojů v Německu nedoprovází adekvátní výstavba přenosových vedení. Zatímco původní plán do roku 2015 zněl 1887 kilometrů vedení, realita ve třetím čtvrtletí loňského roku byla ani ne třetinová," uvedl předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.

Tošovský již dříve uvedl, že kvůli náporům na elektrickou síť hrozí v Česku blackout, tedy rozsáhlý výpadek elektřiny.

První dva transformátory za dohromady 2,5 miliardy korun by měly být instalovány v tomto a příštím roce v Hradci u Kadaně. Firmy tvrdí, že až do roku 2024 bude roční průměr investic 4,5 miliardy korun.

Mnoho v Německu, málo v Rakousku

Podle ČEPS byla produkce německých větrných parků na konci loňského roku 30 000 MW. Toky mezi Německem a Rakouskem v tomto období činily 7700 MW, většina ale kvůli chybějícímu vedení „tekla" přes okolní soustavy. Jen přes Česko směřovalo na jih Evropy okolo 3400 MW elektřiny. Například instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je cca 2000 MW.

„Neplánované toky z Německa dlouhodobě ohrožují bezpečnost provozu přenosové soustavy České republiky," řekl Tošovský. Podle něj společnost  opakovaně neúspěšně žádala německé a rakouské provozovatele přenosové soustavy o snížení výroby v Německu a zvýšení výroby v Rakousku tak, aby Česko velkým náporům elektřiny nemuselo čelit.