Zatímco průměrná daňová zátěž v EU v roce 2002 dosáhla 40,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v ČR to bylo 35,4 procenta. Pod unijním průměrem je všech deset nových zemí unie.

U většiny zemí jsou daně rozděleny rovnoměrně. Zhruba třetinu tvoří přímé daně, druhou daně nepřímé a třetí sociální a zdravotní pojištění. V ČR tvoří přímé daně jen čtvrtinu vybraných peněz.

Zato lidé platí rekordně vysoké sociální a zdravotní pojištění, které má v ČR na vybraných daních největší podíl ze všech 25 států unie. "Podobně jako v Německu a na Slovensku je podíl sociálních příspěvků největší, téměř 42 procent všech daní," uvádí na adresu ČR Eurostat.

Daně by s reformami měly klesat

Zatížení předloni snížilo celkem 16 zemí unie, a to především díky reformám u daní z příjmu a pojištění. Zátěž naopak vzrostla v osmi státech, přičemž nejvýraznější zvýšení zaznamenal úřad právě v ČR a také v Lucembursku.

Ekonomové upozorňují, že daně v ČR rostou i přes reformu veřejných financí. "Trend je v ČR přesně opačný než v Evropské unii, kde se daně snižují," řekl hlavní analytik ČSOB Petr Dufek.

Vláda se sice rozhodla snížit daně firmám a rodinám, to se však plně projeví až v dalších letech. Naopak zvýšení spotřebních daní a DPH mělo na peněženky občanů dopad téměř okamžitý.

Největší zatěž je v severských zemích

Největší daně v EU platí lidé a firmy ve Švédsku, kde státu odvádějí více než polovinu vydělaných peněz. Vysoká zátěž mezi 44 a 49 procenty HDP je také v Dánsku, Belgii, Finsku, Rakousku a Francii. Naopak menší daně než ČR nabízejí například Irsko, Slovensko, Malta, Kypr, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Podíl daní zemí EU na HDP (v % za rok 2002)
Belgie 46,6
ČR 35,4
Dánsko 48,9
Estonsko 35,2
Francie 44,2
Finsko 45,9
Irsko 28,6
Itálie 41,7
Kypr 32,5
Litva 28,8
Lotyšsko 31,3
Lucembursko 41,9
Maďarsko 38,8
Malta 31,3
Německo 40,2
Nizozemí 39,5
Polsko 39,1
Portugalsko 36,3
Rakousko 44,4
Řecko 36,2
Slovensko 33,0
Slovinsko 39,8
Španělsko 36,2
Švédsko 50,6
Velká Británie 35,8
Zdroj: Eurostat