Nová půjčka má podobu střednědobých úvěrů, musí ji ale ještě potvrdit Evropský parlament. Jejím cílem je pomoci Ukrajině překonat kritické problémy, se kterými se stále potýká, například se slabou platební bilancí a fiskální situací.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Program má přispět ke snahám Kyjeva pokročit v reformách a vypořádat se s hospodářskými a politickými problémy. Pomoc je přitom vázaná právě na určité reformní kroky.

Velká Británie a některé další země v minulých dnech navrhovaly, aby původní částka, s kterou přišla komise, byla zvýšena až na 2,4 miliardy eur (66,8 miliardy korun).

Ministři v úterý nakonec schválili původní částku, tedy 1,8 miliardy eur. Dali ale zároveň najevo, že by podpořili ještě další pomoc, pokud ji komise navrhne. Babiš připomněl, že EU má na podobné půjčky fond. "Historicky je s těmito půjčkami dobrá zkušenost," poznamenal.

Musí plnit podmínky MMF

Makrofinanční pomoc je nástroj Unie umožňující reagovat na potíže partnerských zemí s platební bilancí. Doplňuje pomoc poskytovanou Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Úvěry jsou financovány prostřednictvím výpůjček EU na kapitálových trzích. Získané peníze jsou pak za podobných finančních podmínek dále půjčovány přijímajícím zemím.

Nový program má být realizován ještě letos a počátkem roku 2016. Je to přitom už třetí program evropské makrofinanční pomoci Ukrajině od roku 2010. Jen v roce 2014 vyplatila Evropská komise na pomoc Ukrajině v rámci probíhajících programů částku 1,36 miliardy eur (37,9 miliardy korun).

Vyplacení poslední splátky ve výši 250 miliónů eur v rámci těchto programů je možné očekávat letos na jaře, pokud Ukrajina úspěšně provede sjednaná politická opatření a dosáhne průběžných uspokojivých výsledků v programu MMF.