"Věřím, že je i v zájmu řecké vlády dělat to, co je nutné, aby se tam vypořádali se strukturálními problémy," řekl Weidmann. Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky, má nejen v Evropě značný respekt. Krom toho hraje klíčovou roli v jednáních o pomoci Řecku.

"Doufám, že nová vláda nezpochybní to, co se (od Řeků) očekává a čeho již bylo dosaženo," dodal. Nový kabinet by podle něj neměl dávat sliby, které Řecko nebude schopno splnit.

Příznivci levicového uskupení SYRIZA se radují z vítězství v řeckých předčasných volbách.

Příznivci levicového uskupení SYRIZA se radují z vítězství v řeckých předčasných volbách.

FOTO: Lefteris Pitarakis, ČTK/AP

V Řecku se v neděli konaly předčasné parlamentní volby a první odhady ukazují, že v nich přesvědčivě zvítězila levicová opoziční strana SYRIZA. Ta chce mimo jiné vyjednat zmírnění drakonických podmínek, které od Řeků žádají mezinárodní věřitelů výměnou za to, že už léta zemi drží finančně nad vodou. Řecku už v roce 2010 hrozil státní bankrot. [celá zpráva]

Vítězná SYRIZA může Řecko přiblížit bankrotu

Pravděpodobné jasné vítězství SYRIZY v předčasných parlamentních volbách bude podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka znamenat z ekonomického pohledu zhoršení. Země by se mohla opět přiblížit k bankrotu.

Pokud by SYRIZA získala v parlamentu nadpoloviční většinu, mohla by uskutečnit své předvolební sliby a ustoupit od úsporných opatření, kterými podmínily mezinárodní instituce půjčky na záchranu řecké ekonomiky. Řecko by se tak mohlo opět přiblížit státnímu bankrotu.

"Dalším krokem by mohlo být vystoupení z eurozóny i samotné EU. U Řecka by se navíc mohly inspirovat další členské státy, které mají výhrady k úsporné politice EU diktované Německem," řekl.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 biliónu Kč). Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přesahující 25 procent.