K euru koruna k 17:00 proti středečnímu závěru posílila o desetník na 27,83 Kč/EUR, vyplývá z informací serveru Patria Online.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Na nejnižší úroveň od počátku roku 2006 se koruna vůči dolaru dostala před zhruba deseti dny, prudce tehdy oslabila také k euru. Investoři se po zveřejnění údajů o prosincové inflaci v Česku obávali, že by Česká národní banka mohla chtít posunout cílovou úroveň pro kurz koruny ke slabším úrovním. Trh se zhruba po týdnu uklidnil poté, co guvernér ČNB Miroslav Singer oznámil, že centrální banka zatím nemá důvod reagovat. [celá zpráva]

Singer poté ujišťoval, že současné pohyby koruny nejsou nijak dramatické. [celá zpráva]

Propad eura po rozhodnutí ECB

Nynější nové oslabení české měny k americké je vedeno ztrátami eura k dolaru. Euro se ve čtvrtek vůči dolaru propadlo na nové jedenáctileté minimum 1,1455 USD. Loni na jaře přitom jednotná evropská měna stála téměř 1,40 dolaru.

Evropské akcie naopak posilují a jejich index FTSEurofirst 300 se vyšplhal na nové sedmileté maximum.

S programem nákupů chce ECB začít v březnu. Do ekonomiky tak napumpuje dohromady více než bilión eur (přes 28 biliónů korun). Pomocí podobného měnového uvolňování vytáhla před časem z krize ekonomiku USA americká centrální banka Fed.

„Cílem nákupů je dosáhnout inflačního cíle v blízkosti dvou procent,“ uvedl šéf ECB Mario Draghi. Na konci loňského roku se přitom eurozóna i EU propadly do deflace. [celá zpráva]

Šéf ECB Mario Draghi na tiskové konferenci představuje program kvantitativního uvolňování.

Šéf ECB Mario Draghi na tiskové konferenci představuje program kvantitativního uvolňování.

FOTO: Kai Pfaffenbach, Reuters

Opatření je většího rozsahu, než se čekalo. Ekonomické deníky ve středu psaly o chystaných nákupech ve výši 50 miliard eur měsíčně.

Do nákupu vládních dluhopisů budou zahrnuty i země využívající záchranné programy, například Řecko. V případě těchto zemí však budou platit určitá dodatečná kritéria.

Základní úrokovou sazbu ponechala ECB ve čtvrtek beze změny na rekordním minimu 0,05 procenta.

Analytik: Je to jen odsouvání problému

„Trh bude nyní vstřebávat rozhodnutí ECB. Na ‚bazuku‘ to nevypadá, ale prozatím se zdá, že ECB alespoň nezklamala, což je velmi důležitý psychologický faktor,“ komentoval rozhodnutí analytik Raiffeisen Bank Michal Brožka.

„Jedná se o první významnější krok ECB. Otázkou je, zdali k tomu má banka mandát. Lisabonská smlouva jasně zakazuje financovat jednotlivé členské státy a nákup státních dluhopisů je jednoznačný krok k jejich financování,“ uvedl analytik ČP Invest Michal Valentík.

„Dle mého názoru je evropské kvantitativní uvolňování pouze vytrhnutí trnu z paty. Tím trnem myslím neschopnost vlád učinit reformy a neschopnost splatit své dluhy. Je to jenom odsunutí problému do budoucnosti, ale riziko je v tom, že v budoucnosti problém bude mít daleko větší rozsah než dnes. Proto je v Evropě z dlouhodobého hlediska kvantitativní uvolňování bez fiskálního stimulu neúčinné,“ tvrdí Valentík.