O přezkoumání práva ECB na tyto nákupy požádal vloni německý ústavní soud v Karlsruhe. Případ se týká programu nákupů dluhopisů, se kterým ECB přišla v roce 2012, aby zabránila rozpadu eurozóny v důsledku dluhové krize.

Konečné rozhodnutí Soudního dvora EU má podle FT padnout během čtyř až šesti měsíců a s největší pravděpodobností bude v souladu s tímto doporučením.

Finanční trhy celou kauzu pozorně sledují kvůli rostoucímu očekávání, že ECB se v brzké době chystá spustit další nákupy dluhopisů, aby podpořila hospodářský růst a odvrátila deflaci.

Euro je nejslabší k dolaru za devět let

Euro se ve středu vůči dolaru poprvé za více než devět let propadlo pod 1,1747 USD. To je úroveň, se kterou měna v lednu 1999 vstoupila na trh. Jednotná evropská měna je nyní pod zvýšeným tlakem právě kvůli rostoucímu očekávání, že ECB příští týden oznámí nákupy státních dluhopisů v objemu až 500 miliard eur (14 biliónů korun.

Proti plánu je podle týdeníku Der Spiegel německá členka šestičlenné Výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerová. Ta také vyjádřila pochybnosti o tom, že by nákup dluhopisů vedl komerční banky k většímu poskytování úvěrů firmám.

"Nákup státních dluhopisů považuji za nejzazší prostředek měnové politiky," řekla Lautenschlägerová, podle níž zatím situace v eurozóně nedospěla tak daleko, aby bylo nutné jeho uplatnění. "Měli bychom spíše počkat, než začnou plně účinkovat opatření, která jsme přijali před nedávnem," dodala.

Poklesne tlak na nutné reformy

Německá členka vedení ECB také zpochybnila argument, že uvolnění měnové politiky může přispět k poskytování komerčních úvěrů. "Bankám na jihu Evropy nechybí likvidita, o to se ECB postarala svými opatřeními v minulých měsících. Mnoho bank se ale obává poskytovat úvěry, protože je podle nich velké riziko, že je dlužníci nedokážou splatit," uvedla Lautenschlägerová.

Upozornila také na to, že by nákupy státních dluhopisů ještě snížily úrokovou míru pro půjčky evropských zemí. Tím by podle ní klesl tlak na provedení strukturálních reforem v jižních státech eurozóny. Reformy přitom Lautenschlägerová považuje za nutné pro obnovení konkurenceschopnosti těchto zemí.