Hlavní obsah

Češi chtějí špičkové služby, daně se jim ale platit nechce

Právo, Jiří Vavroň

Špičkové školství, hodně strážníků na ulicích, bezchybně pracující úřady a státní instituce, které vyřizují žádosti občanů do několika hodin, opravené památky, čisté ulice. Takové jsou představy lidí o veřejných službách, které mají bezplatně poskytovat stát a obce. Daně, ze kterých jsou veřejné služby financované, se jim ale příliš platit nechce a nepovažují rozložení daňového břemene mezi jednotlivé příjmové skupiny obyvatel za spravedlivé.

Foto: Dana Kysučanová, Novinky

Češi za vysoké považují především ty daně, které mají platit oni osobně. Ilustrační snímek

Článek

Má to několik důvodů, shodují se experti. Dvě třetiny Čechů (64 procent), jak vyplývá z analýzy Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), daňovému systému nerozumí.

Nerozumí ani tomu, na co se vlastně jejich daně používají a co se z nich financuje. Současně jsou ale stále přesvědčováni, a to především opozičními politiky, jak jsou jejich daně zneužívány, jak se plýtvá a rozhazuje.

Podle sociologů je rovněž pozoruhodné, že Češi za vysoké považují především ty daně, které mají platit oni osobně, a daně, jež platí druzí, považují spíše za nízké.

Například daně, které platí lidé s nadprůměrnými a vysokými příjmy, považuje za vysoké pouze 13 procent občanů – většinou těch, na které vysoká daňová povinnost spadá.

Naopak více než polovina občanů považuje daně, které platí bohatí, za nízké, vyplývá z analýzy Centra pro výzkum veřejného mínění. Analýza potvrdila, že zdanění lidí s vysokými příjmy za vysoké označují především lidé s vyšším příjmem a dobrou životní úrovní.

Nerozumíme předpisům

Daně lidí s průměrným příjmem jsou přibližně dvěma pětinami občanů (39 procent) hodnoceny jako vysoké, polovina občanů je ale považuje za přiměřené. Daně lidí s nízkými příjmy vidí přibližně tři pětiny občanů (61 procent) jako vysoké, pouze čtyři procenta dotázaných jako nízké.

Češi podle analýzy Centra pro výzkum veřejného mínění podporují i progresivní zdaňování. Pro stoupající zdanění odpovídající rostoucím příjmům je přes 62 procent dotázaných, pro rovné daně se vyslovila necelá třetina dotázaných.

Analýzy a výzkumy týkající se ochoty platit daně či hodnocení jejich výše by měli bedlivě sledovat politici napříč politickým spektrem.

Lidé si řeknou, že když jejich peníze mizí v kapsách podvodníků, tak co by také nezatajili nějaký příjem, nevzali zakázku bez faktury
finanční poradce František Macháček

Ochotu platit daně totiž podle sociologů ovlivňuje celkové hodnocení atmosféry ve společnosti.

„Když stále čtete, že stavíme dálnice podstatně dráže než v okolních zemích, nebo o případech zmanipulovaných veřejných zakázek, korupci, zneužívání sociálních dávek, má to přímý vliv na ochotu platit daně,“ potvrzuje finanční poradce František Macháček. „Lidé si řeknou, že když jejich peníze mizí v kapsách podvodníků, tak co by také nezatajili nějaký příjem, nevzali zakázku bez faktury,“ dodává.

Svůj vliv má také to, že lidé často nerozumějí daňovým předpisům, které jsou pro ně příliš složité. Na druhou stranu složitost předpisů umožňuje různým šíbrům využívat velmi efektivně nejasnosti v zákoně a placení daní se vyhýbat.

Reklama

Výběr článků

Načítám