"Jediný rok tak znamenal nárůst státního zadlužení o téměř 150 miliard," uvedla hlavní ekonomka Volksbank Markéta Šichtařová

Na růstu dluhu se nejvíce podílely dluhopisy vydané v zahraničí, tzv eurobond, v hodnotě 1,5 miliardy eur. Jejich vydáním ministerstvo podle svých slov ušetří 1,5 miliardy korun v porovnání s tím, když by dluhopisy vydalo v ČR.

Stát dluh odsouvá stále více do budoucna

Obchodovatelný státní dluh dosáhl 583,9 miliard korun. Většinu ho stát hradí vydáváním střednědobých či dlouhodobách dluhopisů nebo krátkodobých státních pokladničních poukázek. Kvůli nízkým úrokovým sazbám přechází ale stále více k dlouhodobým dluhopisům.

Podíl poukázek na splácení dluhu klesl ve druhém čtvrtletí na 26,4 procenta.

"Na první pohled se sice nezávislému pozorovateli může zdát, že se tak problém splácení státního dluhu odsouvá až příliš daleko do budoucna. V realitě je však obhospodařování státního dluhu v podobě dlouhodobých státních dluhopisů finančně výhodnější," řekla Šichtařová.

Státní dluh je dluhem vlády. Spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Stát plánuje, že do konce roku vydá ještě dluhopisy  hodnotě 103,6 miliardy korun, dluh se tak ještě zvýší.