Komerční banky budou od 22. ledna muset platit z krátkodobých vkladů u centrální banky úrok 0,25 procenta. Centrální banka se tak snaží zabránit zpevnění domácí měny pod hranici 1,2 franku za euro, kterou si stanovila jako limit v době světové finanční krize.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Švýcarský frank je považován za bezpečnou investici v období ekonomické a politické nejistoty. Poptávku po francích nyní tlačí vzhůru výkyvy na finančních a komoditních trzích a napětí kolem ukrajinské krize.

Po ohlášení plánu na zavedení záporné depozitní sazby švýcarský frank výrazně klesl. Vůči euru se propadl na nejslabší úroveň od poloviny letošního října a vůči dolaru se dostal nejníže od loňského května, napsala agentura Reuters.

Záporné úrokové sazby v Evropě v minulosti z centrálních bank zavedla dočasně jen  ta dánská. Chtěla tak zvýšit objem úvěrů, což se ale nestalo. Banky peníze, které dříve ležely u centrální banky, ukládaly například do krátkodobých státních dluhopisů.

Zápornou sazbu u krátkodobých vkladů zavedla vůči komerčním bankám v červnu Evropská centrální banka (ECB). Místo vyplácených úroků se chystá u největších vkladů účtovat poplatky německá Commerzbank. [celá zpráva]