"Z mého hlediska by to mohlo být řešení," odpověděl Almunia na otázku, zda je pro zavedení minimální podnikové daně v EU. Mluvčí Jonathan Todd však dnes prohlásil, že odmítavý postoj EK trvá. "Naše stanovisko se nezměnilo. Nepovažujeme za užitečné koordinovat podnikové daně v unii," řekl.

Připomněl, že jediné, o čem EK uvažuje, je sladění základu pro výpočet podnikových daní, aby jejich srovnávání bylo snazší a přesnější. Zavedení minimální podnikové daně je v EU možné jen na základě návrhu Evropské komise. Ta bude vystavena stále silnějšímu tlaku, aby se tím zabývala.

Naléhají na to veřejně Německo i Francie a Almuniovy výroky dokazují, že mezi komisaři nepanuje jednota. Bohatší státy naznačují, že by to mohla být důležitá karta ve hře o příští rozpočtový rámec (2007-13), která se rozběhne naplno po letní přestávce.

Citlivá záležitost

Nizozemský ministr financí Gerrit Zalm minulý týden řekl, že tato věc sice není formálně v programu příštích šesti měsíců, bude se o ní však jistě debatovat. Upozornil, že jde o "citlivou" záležitost, podle jeho názoru by však vedle sladění základu pro výpočet daně bylo "užitečné" dospět i k minimální sazbě.

Většina z deseti nových členských států praktikuje nízkou sazbu podnikových daní, což vyvolává mezi bohatšími dosavadními členy obavy z přesměrování investic a ze stěhování podniků za lepšími podmínkami. Vysocí němečtí a francouzští politikové již dříve veřejně pranýřovali nízké daně v nových zemích a naznačovali, že by se na to měl brát ohled při rozdělování peněz z rozpočtu EU.

Například Litva, Lotyšsko a Estonsko praktikují 15procentní daň, Polsko a Slovensko 19procentní a Estonsko dokonce nezdaňuje vůbec zisky, které jsou opět investovány. Tyto země se však hodlají jakékoli regulaci bránit.

ČR se dnešní 28procentní daní z příjmů podniků blíží bohatším západoevropským zemím, kde se sazba daně pohybuje vesměs mezi 30 a 40 procenty. Do roku 2006 však klesne daň v ČR na 24 procent.