Razicí štít TBM S-799 není žádný drobeček. „Je mimořádný, větší, než jaký jsme měli na stavbě metra,“ uvedl Milan Veselský, obchodní ředitel Metrostavu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Míry a váhy hovoří za vše: průměr řezné hlavy skoro deset metrů, celková délka soupravy 115 metrů, hmotnost 1800 tun.

Velký stroj pro velkou stavbu – každý ze dvou tubusů, jimiž budou svištět vlaky na modernizované trati  Praha–Plzeň, bude měřit 4110 metrů. „Jde o aktuálně největší stavbu tunelu v České republice,“ připomněl Veselský.

Metr po metru

Stroj se podařilo dopravit na místo koncem listopadu, montáž a příprava bude trvat zhruba dva měsíce.

„Razit se začne na konci ledna,“ řekl Právu Štefan Ivor, vedoucí projektu ražby. Kolos obsluhovaný dvanácti lidmi, jimž bude na povrchu pomáhat dalších skoro sto dělníků, pojede non-stop. „Počítáme s průměrnou rychlostí postupu patnáct metrů za den,“ upřesnil Ivor. Realita bude záviset na geologických podmínkách. „Podle zadávacích průzkumů nás čekají především břidlice a tvrdé spility,“ připomněl Ivor.

 

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Postupovat se bude po krocích – hlava vyrubá vždy dva metry horniny, zastaví se a vytvořený otvor vyztuží šedesátitunová betonová skruž o tloušťce stěny čtyřicet centimetrů. A znova. Na jihozápadní stranu Chlumu, k plzeňské čtvrti Doubravka, se razicí štít prokouše tímto způsobem koncem roku 2015. Pak dojde na druhý tubus.

„S dokončení celého koridoru v úseku Plzeň–0Rokycany počítáme v první polovině roku 2017,“ podotkl Mojmír Nejezchleb, náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty. Stavba za skoro čtyři miliardy korun pak zkrátí cestu z Plzně do Rokycan z dvaceti na čtrnáct kilometrů, expresy typu pendolino se budou po trati řítit až stošedesátikilometrovou rychlostí.

Roční zpoždění

Podle původních předpokladů tudy ale měly jezdit vlaky už v červnu 2016, stavbu však zpozdil nebývale rozsáhlý archeologický průzkum. „V místech, která jsme potřebovali k zahájení ražby, už skončil,“ sdělil Tomáš Kohout, hlavní inženýr projektu. „Příští rok na jaře budou archeologové pokračovat v lokalitách, které ještě prozkoumané nejsou – na místech plzeňského portálu,“ dodal Kohout.

Vytěžená hornina se využije na rekultivaci nedalekého lomu. Z tunelu ji budou náklaďáky odvážet po trase budoucí železnice již hotovým zářezem, který vede k východnímu, „kyšickému“ portálu. Lemují jej impozantní, až dvacet metrů vysoké betonované stěny. Do začátku ražby budovaný koridor překlene nový silniční most, díky němuž už nebudou auta se zemí a rubaninou znečišťovat poměrně frekventovanou komunikaci z Kyšic do Dýšiny.

Staveniště je samozřejmě nepřístupné. S modelem razicího štítu, dalšími podrobnosti o tunelu i o celém projektu se ale mohou lidé seznámit v právě otevřeném infocentru. Nachází se na okraji průmyslového parku mezi Kyšicemi a Dýšinou a přístupné bude každou lichou středu od tří do pěti odpoledne.