Článek
MMF v říjnu předpověděl, že ekonomika eurozóny letos stoupne o 0,8 procenta a příští rok o 1,3 procenta. Série neuspokojivých dat z posledního měsíce ale vrhla stín pochybností i na nejskromnější prognózy, uvedl MMF ve zprávě pro víkendové zasedání skupiny předních vyspělých a rozvíjejících se zemí G20 v Austrálii.
Eurozóna se loni vymanila ze své nejdelší hospodářské recese, která trvala rok a půl. Letos se ale kvůli slabým ekonomickým údajům objevily obavy z návratu recese. Spotřebitelské ceny stouply v říjnu oproti loňsku o 0,4 procenta, zatímco cílem Evropské centrální banky (ECB) je držet inflaci mírně pod dvěma procenty.
MMF uvedl, že vítá nedávné kroky ECB, která drží úrokové sazby na rekordně nízké úrovni a pumpuje víc peněz do bankovního systému.
„Pokud se ale vyhlídky inflace nezlepší a inflační očekávání budou dál klesat, ECB by měla být ochotna činit více, včetně nákupů státních aktiv," uvedl MMF podle Reuters ve zprávě.
Rizika války
Upozorňuje v ní také na rizika spojená s geopolitickým napětím na Ukrajině a na Blízkém východě a na nebezpečí korekcí na finančních trzích kvůli protichůdným měnovým politikám, které razí centrální banky velkých světových ekonomik.
Americká centrální banka (Fed) se v říjnu rozhodla ukončit podpůrný program nákupů vládních dluhopisů. Její japonská kolegyně se ale nedávno rozhodla, že tempo tvorby peněz prudce zvýší, a ECB přemýšlí, zda ji bude následovat.
Světovou ekonomiku by však podle MMF mohl povzbudit nedávný výrazný propad světových cen ropy, pokud bude ropa dál zlevňovat. Mohlo by to podpořit i oživování globální ekonomiky, které zůstává nadále nerovnoměrné, citovala ze zprávy agentura AFP.