V současné době prochází dokument meziresortním připomínkovým řízením a na jednání vlády by se měl dostat do konce roku.

Plyn využívají lidé na topení a energii pro spotřebiče nejvíce i dnes. Jeho podíl na spotřebě domácností se má ale podle koncepce snižovat. Téměř úplně pak mají lidé přestat využívat hnědé uhlí. Růst má naopak spotřeba energie z nových zdrojů jako jsou biomasa, kolektory či tepelná čerpadla.

Proti zájmům energetické lobby

"Zde by si zasloužily pozornost programy investiční podpory pro domácnosti, zejména pro rodinné domy, jejich navýšení a rozšíření," uvedl analytik BH Securities Petr Hlinomaz. Míní, že bez podpory by pro řadu lidí mohlo být obtížné zvládnout počáteční investice do vlastních kolektorů nebo tepelných čerpadel.

"Je nicméně otázkou, do jaké míry je takové osamostatnění domácností v zájmu energetické lobby," dodal.

V případě pevných paliv, tj. hnědého, černého uhlí a briket by podle něj měl být pokles u domácností ještě větší, než předpovídá koncepce. Promítnout do spotřeby se totiž mohou legislativní zásahy, například uhlíková daň. Vliv ale budou mít i demografické a geografické jevy.

"Mladší generace migruje do měst, kde jsou tuhá paliva málo obvyklým médiem. A stárnoucí populace mimo velké sídelní celky, tj. na vesnicích a v městysích, kde se asi nejvíce topí pevnými palivy, bude početně klesat," dodal Hlinomaz.

Koncepce nicméně nepředpokládá ani dramatický rozpad tzv. soustav zásobování teplem (SZT), do kterých patří hlavně teplárny.

"Nadále však bude pokračovat trend odpojování bytů v soustavách, kde nebude dodávka tepla zajištěna za konkurenceschopných podmínek pro zákazníky," uvádí koncepce. Řešením má být například přechod k domovním kotelnám na zemní plyn.

Chybí vazba na německou koncepci, kritizuje Špidla

Celková spotřeba energie na jednu domácnost se podle koncepce sníží, především v důsledku zvyšování účinnosti spotřebičů. Podle materiálu se také projeví vliv dalšího zateplování a poklesne spotřeba elektřiny na svícení.

Řada odborníků však vidí návrh koncepce jako příliš nekonkrétní. "Návrh nové Státní energetické koncepce nevěnuje dostatečnou pozornost spotřebě energie a nepočítá s řadou konkrétních opatření na zvýšení energetické účinnosti, které mohou povzbudit českou ekonomiku a na konci desetiletí ušetřit domácnostem a firmám řádově 40 miliard korun ročně," uvedl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Výtky ke koncepci má i poradce premiéra a bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Podle něj koncepce dostatečně nereaguje na úbytek zásob uhlí, nemá v úplně prioritě rozvoj systémů regulace a chybí ji hlubší propojení s německou energetickou koncepcí (tzv. Energiewende).

Vývoj a struktura konečné spotřeby energie v domácnostech (PJ):
 2015
2040
Černé uhlí
2,92,9
Hnědé uhlí
15,81,8
Brikety
3,93,9
Koks
0,70,7
Zemní plyn
8873,7
Biomasa
53,360,6
Tepelná čerpadla
2,611
Kolektory
0,64
Elektřina
51,551,9
SZT
49,240,1
Celkem268,5250,6
Zdroj: Návrh Státní energetické koncepce