Akcie ČEZ posílily od loňska téměř o polovinu

Loni v srpnu se akcie ČEZ prodávala za 444 korun. V pondělí na pražské burze uzavřely na hodnotě 663 korun za akcii, což je nárůst o téměř 50 procent. Při vhodném načasování tak šlo o nejvýhodnější investici na pražské burze.

„Takový nárůst je u velkých firem, jako je ČEZ, poměrně výjimečný. Letošek je nicméně kvůli zásahům Evropské centrální banky celkově výjimečným rokem a podobný růst zaznamenávají i ostatní dividendové tituly v Praze,“ řekl Novinkám vedoucí akciový analytik České spořitelny Petr Bártek.

„Komerční banka meziročně posílila o skoro 20 procent, stejně tak Fortuna. Slušných 15 procent si připsal i Pegas. Naopak firmy se slabou rozvahou, které prochází restrukturalizací (například CME a NWR) za poslední rok na burze ztratily desítky procent. Akcie CME jsou o 50 procent níže a NWR o 97 procent níže,“ dodal Bártek.

Neočekává, že by tak razantní růst akcií ČEZ pokračoval i nadále.

Podle analytika Patria Direct Tomáše Sýkory, který se specializuje na akcie energetických a těžařských firem, rostou akcie i dalších evropských energetik.

„Akciím společnosti ČEZ ale v růstu pomohlo i několik specifických faktorů, díky kterým svým výkonem překonává jak celý sektor, tak především mnohé své regionální protějšky. Především je to zrušení tendru na dostavbu Temelína, tedy odsunutí významných rizik, které by z dostavby ve stávajícím prostředí plynuly,” řekl Novinkám Sýkora.

Pomohly podle něj také diskuse o možném zvýšení výplatního poměru dividendy na zisku. Tu navrhoval ministr financí Andrej Babiš, i když na ní nakonec jako většinový vlastník netrval. Akcie podpořil i oznámený plán úspor, kdy chce ČEZ do roku 2016 ušetřit čtyři až šest miliard. Firma proto začala propouštět, jednak v administrativě, ale i mezi horníky společnosti skupiny ČEZ Severočeské doly [celá zpráva].

Cena silové elektřiny, která dlouhodobě zlevňovala,  v Evropě během léta mírně vzrostla.

„Za tímto vývojem vidím především růst geopolitických rizik v souvislosti s vyhrocením situace v rusko-ukrajinském konfliktu. Eskalace konfliktu má totiž potenciál táhnout s postupným přechodem do zimních měsíců ceny plynu v Evropě. Vyšší ceny plynu zase mohou táhnout cenu energetického uhlí jako možného substitutu,“ uvedl Sýkora.

Případný výpadek dodávek plynu by se totiž Evropa zřejmě snažila alespoň částečně nahradit vyšším využitím uhelných elektráren. Nárůst cen elektřiny ale není nijak dramatický vzhledem k tomu, že úplné přerušení dodávek plynu z Ruska do Evropy se zatím stále zdá být málo pravděpodobné, protože je zcela proti ekonomickému zájmu samotného Ruska. Evropa má navíc energetického uhlí nadbytek, jak ukazuje složitá situace okolo NWR, či polských těžebních společností, dodal analytik Patria Direct.