Švýcarský soud loni v říjnu odsoudil bývalé manažery MUS Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého k nepodmíněným trestům vězení za podvody a praní špinavých peněz. De Groote dostal za podvod podmíněný peněžitý trest.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle rozsudku se tehdejší vláda premiéra Miloše Zemana při prodeji akcií MUS stala obětí podvodu. Ministři odhlasovali v červenci 1999 prodej státního podílu 46 procent akcií MUS proto, že se domnívali, že prodávají akcie americkým investorům ve skupině Appian a že tento investor předtím získal většinu v MUS legálně, uvedl rozsudek.

Ve skutečnosti ale za Appianem stála skupina manažerů MUS. Appian ve skutečnosti nevlastnil ani jednu akcii a většinu akcií skupina Investenergy vlastněná obžalovanými získala ilegálně, tvrdí soud.

Podle sedmaosmdesátiletého de Grootea ale česká vláda podvedena nebyla. Ministři prý také znali skutečné majitele. "Věděli to velmi dobře ... rozhodně se to vědělo," řekl De Groote. Ten byl tehdy vysokým představitelem Mezinárodního měnového fondu (MMF), který operaci dodal na důvěryhodnosti.

Dobrá cena

"Chtěli prodat co nejrychleji, protože cena byla dobrá. Každý byl s cenou spokojen," řekl. Vláda tehdy prodala 46 procent MUS za 650 miliónů korun, což podle kritiků bylo hluboko pod skutečnou cenou.

Byl se vším mimořádně spokojený. Nemluvili o podmínkách prodeje, ale o budoucnostiJacques de Groote o bývalém premiéru Miloši Zemanovi

De Groote tvrdí, že tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr při výslechu české policii loni v dubnu řekl, že se vědělo, že manažeři MUS již koupili většinový balík akcií a "že informace, že management MUS se snaží stát výlučným vlastníkem této společnosti, nebyla žádným tajemstvím". Grégr podle de Grootea také řekl, že neviděl žádný problém v tom, že by management získal kompletní balík akcií.

Miroslav Grégr

Miroslav Grégr

FOTO: Petr Horník, Právo

Po prodeji se de Groote prý často setkával s představiteli vlády a nikdo mu nedal najevo, že by měl výhrady k prodeji státního podílu v MUS. „Měli dost příležitostí říci, že jsou nespokojení, určitě by to řekli. Setkal jsem se s nimi několikrát za velmi přátelských okolností, o samotě, mluvilo se jen o budoucnosti," řekl s tím, že se po prodeji setkal mezi jinými s tehdejším ministrem financí Pavlem Mertlíkem a s Grégrem.

Zeman byl mimořádně spokojený

Stejně tak prý mluvil s tehdejším premiérem Milošem Zemanem. V dubnu 2002 se prý s ním sešel v Chicagu ještě s Koláčkem a Divišem. "Byl se vším mimořádně spokojený. Nemluvili o podmínkách prodeje, ale o budoucnosti. Koláček vysvětlil projekty pro důl," řekl de Groote. Koláček však prý vystupoval jako ředitel, ne spolumajitel MUS.

De Groote pak v ČR jako nominální šéf Appianu veřejně tvrdil, že akcie MUS chtějí koupit američtí investoři z Appianu, přestože věděl, že akcie skupují čeští manažeři společnosti. Prokurátorka Graziella de Falco Haldemannová ho při soudním líčení v Bellinzoně označila za profesionálního lháře.

Vyšetřování spustil úplně jiný spor

Právě jméno Belgičana Jacquese de Grootea stálo v roce 2005 za začátkem vyšetřování kauzy ve Švýcarsku. De Groote se dostal do sporu se švýcarským obchodníkem Alainem Aboudaramem o zhruba půl miliónu dolarů. Když Aboudaram u soudů amerických ani švýcarských neuspěl, začal prý de Grootea a část účastníků kauzy MUS vydírat.

Švýcarské úřady začaly šetřit celou kauzu v roce 2005 a posléze byla znovuotevřena i v ČR.

Antonín Koláček

Antonín Koláček

FOTO: Milan Malíček, Právo

Aboudaram získal kopii smlouvy, sešel se s Divišem a řekl, že zveřejní příkazní smlouvu, pokud nedostane zaplaceno, tvrdí de Groote. Podle něj začal Aboudaram na šesti miliónech dolarů, pak požadoval čtyři miliony dolarů.

"Samozřejmě jsme nezaplatili a oni o celé věci zveřejnili v ČR články, které Aboudaram sám zaplatil," řekl de Groote. "Víme, že přes (Ivana) Moroze platil články v různých novinách v celém spektru, konzervativních, byznys i levicových," řekl bez dalších podrobností. Ale kromě těchto článků nebyla žádná reakce, nikdo si toho nevšímal, dodal.

Při pohledu zpět myslím, že udělali v zásadě správnou věcJacques de Groohe

Aboudaram se pak v roce 2004 obrátil na švýcarskou prokuraturu, která v červnu 2005 začala celou kauzu vyšetřovat. "Při udání předložil... kontrakty kolem akvizice MUS. Jeho právník přinesl dokumenty se jmény všech společností ... Stal se z toho hlavní bod obžaloby proti mým českým kolegům," řekl.

Je paradoxní, že se celý případ kolem MUS vyvinul z tohoto udání, dodal.

Management takeover

Připustil, že krýt skutečné vlastníky MUS byl "diskutabilní přístup". "Ale bylo nezbytné zachránit MUS a jsem rád, že jsem to udělal," řekl.

Nevadí mu ani, že manažeři koupili firmu za její vlastní peníze. "Při pohledu zpět myslím, že udělali v zásadě správnou věc... Souhlasím, že to je těžké vysvětlit. Ale v zásadě - nemluvím o právních aspektech - je to velmi dobré řešení, znají velmi dobře situaci... Je to ´management takover´, dělá se to v zásadě všude, je to modelová situace, kterou Světová banka navrhuje," dodal.

De Groote a ostatní odsouzení nyní čekají na vyřízení odvolání u nejvyššího švýcarského soudu.