Loni v listopadu, krátce předtím, než začaly demonstrace na kyjevském Majdanu, uzavřela Ukrajina kontrakty na průzkum a těžbu břidličného plynu s americkými společnostmi Shell (na východě země) a Chevron (na západě). Ukrajinský ministr energetiky tehdy uvedl, že předpokládá  zahájení komerční těžby v obou oblastech v roce 2017.

Na konci listopadu uzavřela země také smlouvu s italskou Eni, jež se týkala průzkumu ložisek plynu v Černém moři. Ty se ovšem většinou nacházely v blízkosti Krymu, který na jaře anektovalo Rusko.

Na východě se bojuje nad ložisky

Americká energetická agentura odhaduje zásoby břidličného plynu na Ukrajině na 1,2 biliónu metrů krychlových, po Norsku a Francii by měly být největší v Evropě. Odhady ukrajinských geologů jsou více než dvojnásobné proti těm americkým.

Ložiska na východě se nacházejí v okolí měst Doněck, Charkov nebo Slavjansk, kde probíhají boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou.

Shell zde proto průzkum už v červnu přerušil.

„Bezpečnost našich lidí je pro nás priorita číslo jedna. Neznamená to, že z projektu couváme, ale práce na vrtech v terénu musíme odložit,“ řekl finanční ředitel Shellu Simon Henry agentuře Bloomberg.

Shell přitom dál spolupracuje s Ruskem, například při průzkumu ložisek břidličného plynu na Sachalinu. Krátce po anexi Krymu navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina v jeho rezidenci u Moskvy generální ředitel Shellu Ben van Beurden.

Jsme teprve na začátku, říká Chevron

Druhá hlavní lokalita se zásobami břidličného plynu se nachází na západě země v okolí města Lvov. I zde se jedná o poměrně rozlehlá a bohatá ložiska, která se táhnou na sever až do Polska.

Podle prohlášení Chevronu ani zde nelze čekat, že by se termín těžby proti plánovanému roku 2017 podařilo výrazně uspíšit.

„Děláme seizmický průzkum a první vrty, jsme teprve na samotném začátku,” napsal minulý měsíc v prohlášení mluvčí Chevronu pro deník Financial Times.

Pokud se Ukrajina do zimy nedokáže s Ruskem na dodávkách a cenách plynu dohodnout, bude odkázaná především na zpětné dodávky z Evropy přes Slovensko.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk

FOTO: Valentyn Ogirenko, Reuters

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk hrozí, že Ukrajina může v rámci sankcí proti Rusku přerušit dopravu nerostných surovin přes svoje území. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka by v takovém případě Česko nakupovalo plyn z Německa a ropa by putovala trajekty do italského Terstu a odtud ropovody do ČR.