Ukrajinské úřady by rády tento vývoz přerušily, ale nemají šanci. Desetitisíce lidí by v takovém případě okamžitě přišly o práci.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Firma Motor Sič ze Záporoží je jedním z největších výrobců turbohřídelových motorů do vrtulníků na světě. V městě se 770 tisíci obyvateli se život doslova točí okolo podniku. Firma má vlastní tramvajovou linku, nemocnice i rekreační zařízení pro zaměstnance. I hlavní ulice má v názvu "výrobce motorů". S tím se může ztotožnit i více než 27 tisíc zaměstnanců společnosti na všech stupních výroby, od projektu až po nakládání hotových výrobků do zvláštních vagónů.

Problém tkví v tom, že plné vlaky vždy jedou jen na východ. Odběratelem prakticky celé výroby v Záporoží – asi 300 až 350 motorů ročně – je ruská armáda.

Součástky do balistických raket

Podobně do Ruska jezdí nákladní vlaky i z dalších průmyslových měst na Ukrajině, které dodávají vojskům sousedního státu lodní motory, tankové díly, naváděcí systémy či součástky pro balistické rakety SS-18 Satan coby nosiče jaderných hlavic.

Tento vývoz nepřerušila ani ruská anexe Krymu, ani podpora separatistů. O tomto stavu dobře vědí noví ukrajinští vůdci, kteří při převzetí moci slibovali, že s tímto vývozem skoncují. Prezident Petro Porošenko v červnu vydal zvláštní dekret nařizující přerušit prodej zbraní Ruska.

Ukrajinský prezident Petr Porošenko na obrněném transportéru při návštěvě jednotky u Kyjeva

Ukrajinský prezident Petro Porošenko na obrněném transportéru při návštěvě jednotky u Kyjeva.

FOTO: Reuters

Ale ani dělníci, ani ředitelé fabrik nehodlají poslechnout. „Nebyli jsme oficiálně informováni, abychom ukončili vývoz,” vysvětlovali vedoucí menších podniků hned po nařízení.

Představitelé gigantického podniku ze Záporoží jsou konkrétnější. „Jsme závislí na Rusku,” říká na rovinu podnikový mluvčí. „Vůdcové v Kyjevě si myslí, že národní zájmy jsou důležitější než ekonomika. Ať to řeknou nezaměstnaným,” říká a dodává:  „Jsme také vlastenci, ale lidé v Záporoží mají vlastní stranu – stranu Motor Sič."

To, že si zbrojovky troufají řídit se vlastní politikou, se kyjevským politikům nelíbí. „Je třeba to nazvat pravým jménem: pracují pro nepřítele. Je to absurdní,” tvrdí jeden z vysoce postavených politiků v ukrajinské vládě. Připouští ale, že rozhodnutí o ukončení exportu do Ruska bude znamenat „zánik továren a závodů”.

Rusko investuje do vlastních kapacit

K přerušení vývozu však může dojít ze zcela jiného důvodu, než je tlak ukrajinských úřadů. Prodej ukrajinských součástek a vojenského zařízení je citlivá věc i na druhé straně hranic. Od svržení prezidenta Viktora Janukovyče začala Moskva vypracovávat stále konkrétnější plány, jak se zbavit závislosti na ukrajinských dodávkách.

„Je to klíč k hospodářské a vojenské bezpečnosti Ruska i k naší technologické nezávislosti,” prohlásil minulý měsíc prezident Vladimir Putin. Přislíbil během tří let napumpovat miliardy rublů ze státní pokladny do ruských továren, aby byly s to nahradit ukrajinské kapacity.

Špatnou zprávou pro Česko je, že Putin chce v této souvislosti také nahradit české výrobce motorů do malých letadel těmi domácími. [celá zpráva]

Svému šéfovi přizvukuje vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má na starosti zbrojní průmysl. „Vypovězení kontraktů s Ukrajinou je vlastenecký krok, který jsme měli udělat už dávno. Postihne to hlavně Ukrajinu,” tvrdí.

Až dosud byly ukrajinské firmy jednou z klíčových součástí miliardových investic Kremlu do modernizace ruské armády. Experti odhadují, že hodnota tohoto ukrajinského vývozu dosahuje téměř miliardy dolarů ročně. Ukrajina je osmý největší vývozce zbraní na světě a 70 procent jejího vývozu míří do Ruska.