Tento schodek by měl umožnit příští rok například zvýšení mezd o čtyři procenta i určité zvýšení mezd hasičů a policistů.

Část sociálnědemokratických ministrů není po nedávném volebním debaklu do europarlamentu nakloněna zásadním rozpočtovým škrtům a úsporám, jež by mohly popudit voliče. Zbylé koaliční strany naopak pro větší podporu svých voličů po úsporách a nízkém rozpočtovém deficitu volají.

KDU-ČSL si představuje schodek rozpočtu (bez ztrát konsolidační agentury) okolo 85 miliard korun. Obdobně i Unie svobody prosazuje schodek co nejnižší - okolo 80 miliard. Do rozpočtu s takovým schodkem by se ale platy hasičů a policistů vešly jen za cenu razantních škrtů jiných výdajů.

Teoreticky vzato, podle reformy veřejných financí, kterou schválily a podpořily všechny strany vládní koalice, by příští rok měl schodek rozpočtů všech resortů (bez ztrát ČKA), dosáhnout maximálně 75 miliard korun. Pro konečnou verzi rozpočtu však bude rozhodující také to, zda Sněmovna letos schválí nová rozpočtová pravidla, podle kterých by úhrada ztrát České konsolidační agentury už netvořila - tak jako dosud - součást rozpočtu.

Získat 101 hlasů je nevyhnutelné

Bude to skutečně složité dohadování a schvalování, hodnotí nadcházející jednání o rozpočtu pro příští rok politologové. Aby rozpočet prošel Sněmovnou, musí být přijatelný pro všech 101 koaličních poslanců.

Řada z nich si ale už dává podmínky, zejména pokud se týče výše schodku. Ve hře je přitom, jak poukazují politologové, vzhledem k situaci uvnitř nejsilnější vládní strany - soc. dem. - neplánovaně i otázka, jaká vláda a jací poslanci budou nakonec rozpočet schvalovat.

Ministři za soc. dem požadují, aby byli schopni z rozpočtu pokrýt nejen potřeby svých resortů, ale hlavně sliby a záměry, které již dříve občanům dali. Vládní strany čekají ještě dvoje volby, a to důležitější, než byly volby do Evropského parlamentu. Tyto volby totiž - rozdíl od voleb evropských - přímo ovlivní poměry na politické scéně v Česku.

Pokud by se před volbami závazně hovořilo jen o škrtech, mělo by to podle názoru řady soc. dem. ministrů pro volby a jejich stranu katastrofální dopad. Konkrétně se jedná například o to, že bude potřeba najít peníze na zvýšení důchodů v celkovém objemu 15 miliard korun.

Odbory, které zastupují zaměstnance a ze kterých se tradičně vždy rekrutovala část voličů soc. dem., zase prosazují razantnější růst platů. Vláda musí vzít v potaz také fakt, že to byly právě odbory, které uplynulých dvou létech uspořádaly proti vládě dvě protestní akce.

Rozhodnou priority

Podle schválené reformy veřejných financí by měl státní rozpočet v příštím roce utratit maximálně 918 miliard proti 869 miliardám korun v letošním roce. Výdaje v roce 2006 by neměly překročit 939 miliard. Schodek rozpočtu by měl být závazně nižší než letošní, který představuje 115 miliard korun.

Tyto cíle si stanovila koaliční vláda v červnu minulého roku. Pravidelná koaliční schůzka v dubnu letošního roku potvrdila, že dohoda platí a podle ní se bude sestavovat rozpočet na příští rok.

"Do koaličního vyjednávání o vývoji státních financí a reformě veřejných financí bylo od voleb vloženo tolik sil a energie, tak složitě se dosahovalo kompromisu, že není možné začít dohodnutá pravidla a stanovené mantinely porušovat," řekl v dubnu po koaliční schůzce předseda KDU-ČSL a předseda rozpočtového výboru Sněmovny Miroslav Kalousek.

Podle stanovených výdajových limitů by například ministerstvo práce a sociálních věcí mělo získat příští rok 294,8 miliardy a v roce 2006 321,6 miliardy. Školství příští rok 93,2 mld. Kč a v dalším roce 97,1 mld. Kč, obdobně ministerstvo zemědělství 28,6 mld. Kč a 32,5 mld. Kč.

Rozhodující pro konečné rozhodnutí, na co se peníze z rozpočtu vydají, budou závazné priority vlády a následně rozhodnutí jednotlivých ministerstev, potvrzuje ministerstvo financí. Pokud se koaliční strany shodnou na rozpočtovém rámci, ministerstvo financí začne okamžitě připravovat konkrétnější rozpis výdajů pro jednotlivé resorty. První verzi rozpočtu by pak vláda měla dostat na stůl už koncem prázdnin.