Evropská unie se loni dohodla na nové podobě Společné zemědělské politiky EU na období 2015–2020. Pro odvětví cukru to znamená, že od hospodářského roku 2016/17 zaniknou kvóty na množství vyrobeného cukru a minimální cena cukrové řepy.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Podle Hynka Jordána, mluvčího ministerstva zemědělství, může po liberalizaci trhu dojít například k nevyrovnanosti výroby a cen cukru. Ty by mohly pro konečného spotřebitele klesnout. „Rozkolísanost cen však umožní po určitou dobu výhodnější nákupy cukru uživatelům,“ připustil Jordán.

Zároveň připouští i další koncentraci výroby cukru a úbytek počtu soutěžících na trhu.

Ředitel Českomoravského cukrovarnického spolku Josef Pojer tvrdí, že regulace trhu s cukrem systémem kvót už není nezbytně nutná. „Kvalita pěstování cukrové řepy se výrazně zvedla a je efektivnější, pěstitelé jsou konkurenceschopnější. Na základě toho se neočekávají žádné další dramatické změny,“ shrnul Pojer.

S trhem bez kvót nejsou žádné zkušenosti, obdobná situace ještě v historii výroby cukru na světě nenastala.Hynek Jordán

Větších výkyvů cen a další koncentrace produkce se obává ekonomka Naďa Johanisová, která působí na Masarykově univerzitě v Brně. „Dosavadní regulace, kdy byly v rámci EU garantované ceny a současně regulované objemy výroby, byla asi lepší než naprosto neregulovaný trh s cukrem bez celní ochrany,“ tvrdí Johanisová.

Cukr je všude stejný

Cukrovary moc možností, jak zefektivnit výrobu, v podstatě ani nemají. „Výrobci cukru mohou na trhu konkurovat jedině snižováním nákladů, případně koncentrací výrobních kapacit a budováním vztahů s odběrateli, jelikož jejich výrobek, cukr sacharóza, je na celém světě stejný,“ uvedl Jordán.

Kvóty byly v EU schváleny už v roce 1968. Trh s cukrem jako strategickou komoditou byl ale řízen i před tím. Kromě EU na něj měly vliv světové války, krize 30. let nebo období socialismu. „S trhem bez kvót nejsou žádné zkušenosti, obdobná situace ještě v historii výroby cukru na světě nenastala,“ upozornil Jordán.

Vyrobit nad kvótu se ekonomicky nevyplatí

Současná kvóta dovoluje českým producentům dohromady vyrobit zhruba 372 500 tun cukru. Mezi jednotlivé podniky toto množství rozděluje Státní zemědělský a intervenční fond.

Více než polovinu, zhruba 208 tisíc tun, drží Cukrovary a lihovary Tereos TTD, a. s., se závody v Českém Meziříčí a Dobrovicích. Druhým nejsilnějším hráčem jsou Moravskoslezské cukrovary, a. s., které vyrábějí cukr v Hrušovanech a Opavě a jejich kvóta činí necelých 94 tisíc tun. Další tři výrobci (Cukrovar Vrbátky, Litovelská cukrovarna a Hanácká potravinová společnost) mají pak v průměru 23 tisíc tun.

Cukrovar
Kvóta (v tunách)
Tereos TTD, a. s.
asi 208 716
Moravskoslezské cukrovar, a. s. asi 93 973
Cukrovar Vrbátky, a. s.
asi 21 989
Litovelská cukrovarna, a. s.
asi 22 597
Hanácká potravinová společnost, s .r. o.
asi 25 184
Celkem
asi 372 459
Zdroj: SZIF

Česká republika si už neregulovaným trhem prošla v období let 1990 až 2004. Počet cukrovarů se tehdy snížil z šedesáti na třináct. Kvůli přípravě na vstup do EU se pak počet zmenšil na deset. Další redukování přinesla evropská reforma společné organizace trhu s cukrem z roku 2005.

Období
Počet cukrovarů
Výroba bílého cukru (v tisících tun)Osevní plocha cukrové řepy (v hektarech)
1920–25
    149
cca 774
asi 195 300
1946–50
     91
cca 500
asi 152 800
1971–75
     70
cca 574
asi 145 500
1996–00
     19
cca 488asi 79 400
2004–05
     11
cca 558
asi 71 100
2006–07    10
cca 470asi 55 800
2007–08
      7
cca 354
asi 44 100
2013–14      7
cca 512
asi 52 700
Zdroj: Listy cukrovarnické a řepařské

Faktem zůstává, že Česko je ve výrobě cukru soběstačné, a dokonce třicet procent ještě vyváží. „Snížení počtu cukrovarů nepřineslo dramatické snížení celkového objemu výroby a za posledních deset let české cukrovarnictví a řepařství dále zvyšovalo efektivitu pěstování cukrové řepy a výroby cukru,“ zhodnotil stav Pojer.