„Obávám se, že zavedení sankcí může být nakonec pro slovenskou ekonomiku velkým problémem,“ upozornil Juraj Borgula, viceprezident Svazu strojařského průmyslu Slovenské republiky.

Rusko dováží ze Slovenska především automobily, karoserie, motory, brzdy a převodovky.

„Vytvoření obchodních bariér mezi Ruskem a EU by se promítlo do výrobních plánů všech automobilek působících na Slovensku,“ upozornil Ján Pribula ze Svazu automobilového průmyslu.

Naopak Slovensko je stoprocentně závislé na dovozu ruského zemního plynu a na 97 procent na dovozu ropy, železné rudy, černého uhlí, palivových článků do jaderných elektráren a dalších komodit z Ruské federace.

Hledají nová odbytiště

Zavedením sankcí proti Ruské federaci ztrácejí některé slovenské podniky svá odbytiště. Fabrika Way Industries v Krupině už například pověřila své obchodní oddělení, aby hledalo jiná odbytiště pro zde vyráběné malé bagry a nakládače, cituje deník Pravda mluvčího firmy Petra Benčurika.

Loni dodala tato firma na ruský trh asi deset procent své celkové produkce.

Některé výrobky této slovenské firmy by mohla v případě potřeby použít i ruská armáda, tudíž podléhají embargu. Firma vyrábí například také známé odminovací zařízení Božena. Do Ruska však toto zařízení nevyváží.

Země bude trpět

„Rusko je nevypočitatelný partner. Pokud by se sankce prodlužovaly, bude Slovensko velmi trpět,“ domnívá se bezpečnostní analytik Ivo Samson. Analytik Eduard Chmelár rovněž nepochybuje o tom, že Rusko na sankce zareaguje protiopatřeními.

„Takovou situaci jsme ještě nezažili - tak masivní sankce proti jedné z klíčových ekonomik. Sankce ještě nikdy nevedly k pádu režimu, vždy jimi trpěli obyčejní lidé. Pomocí sankcí se ještě nikdy nepodařilo zvrhnout režim, a už vůbec ne ten Putinův. Považuji toto opatření za projev zoufalství a druhou fázi studené války,“ uvedl.