„Počet osob, které se domnívají, že jsou na svém pracovišti vystaveny rizikovým faktorům pro své fyzické zdraví, výrazně přibývá,“ uvádí ve své studii Pracovat mnohdy bolí Marta Petráňová z ČSÚ.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Čtyřicet procent z dotázaných lidí si postěžovalo, že jsou na pracovišti vystaveni riziku, které nepříznivě ovlivňuje jejich fyzický zdravotní stav. Jedná se například o vystavení nadměrnému hluku, nutnost nosit těžká břemena, dlouhodobou nutnost přebývat v kouři či čelit vibracím.

Patří sem ale i špatné sezení a nadměrné zatížení zraku při práci na počítačích. Toto riziko se objevuje ve statistikách až po roce 2000, tedy s nástupem masového využití počítačů prakticky ve všech profesích.

Riziku jsou vystavení úředníci, technici, řemeslníci, opraváři, pracovníci obsluhy strojů, pracovníci v zemědělství i pomocní a nekvalifikovaní dělníci.

Stres vede k nemocem

Podle průzkumu Eurofundation si na stres stěžuje 28 procent pracovníků v Evropské unii. Hlavními důvody stresu na pracovišti jsou špatná organizace práce, pracovní nároky zasahující do rodinného života, nevyjasněné kompetence, špatné ocenění výkonu, šikana, tvrdá konkurence a špatná atmosféra na jednotlivých pracovištích.

Mezi příčiny stresu patří i emočně náročná povolání, špatná strava, neschopnost nebo nemožnost relaxovat. Stres je přitom spouštěčem řady dalších nemocí.

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace budou po roce 2020 duševní problémy nejčastější příčinou pracovní neschopnosti a důvodem odchodu do předčasného důchodu. Stres je častou příčinou nespokojenosti, duševních a zdravotních problémů i českých pracovníků.

Ohrožení manažeři

Podle ČSÚ jej přiznala pětina ze všech pracujících, z toho pak častěji muži než ženy. Stres se častěji než u fyzické práce projevuje u zaměstnanců, kteří se zabývají organizační, řídící či tvůrčí prací. Časové vypětí a přepracovanost je přitom nejčastější ve skupině osob ve věku 35 až 50 let.

Podle průzkumu společnosti Engage Hill míra stresu mezi českými zaměstnanci vzrostla za poslední čtyři roky o třetinu, ze 49 na 65 procent.

Násilí není výjimkou

Výjimečné na českých pracovištích není ani násilí či sexuální obtěžování. Podle statistiků přiznalo násilí na pracovišti 73 tisíc osob, z nichž 45 tisíc byli muži. Na deset tisíc žen a mužů pak potvrdilo sexuální obtěžování, z toho sedm tisíc žen.

Odpovědné firmy se snaží jak riziko pracovních úrazů, tak nebezpečí stresu a přepracování odstraňovat. Firmám se to totiž vyplatí. U těch, které dbají o zdraví a psychickou pohodu svých pracovníků, je menší fluktuace a lidé odvádějí vyšší výkon. Zaměstnavatel tím navíc získává dobrou pověst ve společnosti.