Varianta A, již navrhoval ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a která by byla pro občany proti současnému stavu příznivější, nakonec neuspěla.

Při první variantě by si člověk s hrubou měsíční mzdou kolem 14 tisíc a při 14denní nemoci polepšil proti současnosti o 167 korun. Dostal by 3564 korun, kdežto dnes 3397 Kč.

Podle druhé varianty by však dostal jen 2990 Kč, tedy o 407 korun méně, než dostane dnes. Pokud by návrh prošel v parlamentu, pak by se Česko zařadilo mezi státy EU s nejnižšími nemocenskými dávkami. Nižší mají jen na Slovensku.

Nemocenskou by hradil zaměstnavatel

Vláda předpokládá, že prvních 14 dnů nemoci by lidem hradili zaměstnavatelé.

Stát chce firmám kompenzovat zvýšené náklady tím, že sníží jejich povinné odvody ze současných 3,3 % zhruba na polovinu. "Takovýto zákon nepodpoříme," řekla Právu stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová. "Už jsme řekli, že jsme zásadně proti tomu, aby se povinnost vyplácet nemocenskou převáděla na zaměstnavatele," uvedla Páralová.

Poslanec za KSČM Miroslav Opálka Právu řekl, že komunisté o svém postoji k návrhu ještě nediskutovali. Na rozdíl od Páralové nevidí problém v tom, že by prvních 14 dnů nemoci hradili zaměstnavatelé. Podle Opálky však v žádném případě nepodpoří návrh, který by znamenal snížení nemocenských dávek.

Zákon postihne i lékaře, kteří podporují simulanty

Podle Škromacha je současný systém vyplácení nemocenské již nevyhovující, je proto nutná jeho změna. Neexistují ani dostatečné nástroje, které by zneužívání nemocenské bránily. "Přes neustále se zlepšující zdravotní stav obyvatel nemocnost podle statistik stoupá," varuje Škromachův úřad.

Zákon by měl proto upravit také postihy jak simulantů, tak lékařů, kteří je nechají marodit.  Také ruší výsadu ústavních činitelů, kteří pobírají plnou mzdu po dobu jednoho měsíce pracovní neschopnosti.

Pokud norma projde parlamentem a podepíše ji prezident, začne platit od roku 2006.