S návrhem na snížení přišel poslanec ČSSD Milan Urban. Předpokládá snížení spotřební daně z nafty o 2,50 Kč/litr a u benzinu o 1,50 Kč/litr. Návrh připojil k vládní novele zákona o spotřebních daních, která měla původně pouze zachovat vratku spotřební daně z nafty pro zemědělce, takzvanou zelenou naftu.

„V ideálním světě by takový krok měl vést k zlevnění nafty o tři koruny a benzínu o zhruba dvě koruny. Nejde totiž jen o samotné snížení spotřební daně, ale o fakt, že poklesne i daňové zatížení pohonných hmot z titulu nižšího odvodu DPH. DPH totiž platíme všichni i ze spotřební daně,“ řekl Novinkám analytik ČSOB Petr Dufek.

„V realitě však není vůbec jisté a jasné, jak by se k nižším spotřebním daním postavily čerpací stanice. Zda by totiž nechtěly využít situaci pro vylepšení svých marží. V každém případě nemůžeme zapomenout na konflikt s unijní legislativou, který tento schválený návrh přináší,“ dodal Dufek. Naráží na to, že minimální daňová sazba v EU je podle současného kurzu vyšší než daň po navrhovaném snížení.

Samotné hlasování je sporné

Pouze částečný efekt, pokud snížení spotřební daně vůbec bude platné, očekává Jiří Gavor z energetické poradenské společnosti ENA.

„Ať již jde o snížení cen vstupních surovin na velkoobchodním trhu, nebo v tomto případě o snížení daňové zátěže, koncoví prodejci na čerpacích stanicích to obvykle promítají do cen pouze částečně, případně postupně s časovou prodlevou. Logicky tak mohou využít situace ke zvýšení své marže, která je na silně konkurenčním českém trhu poměrně nízká,“ myslí si Gavor.

Snížení spotřební daně je ale nejisté. Poslanec ČSSD Ladislav Šincl vznesl námitku proti dvěma inkriminovaným hlasováním, jimiž byl zákon včetně pozměňovacího návrhu přijat. Sněmovna námitku přijala a podle jejího předsedy Jana Hamáčka (ČSSD) se bude hlasování opakovat. Zákon navíc musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.