Podle schváleného zákona se banky budou muset řídit oficiálním kurzem Maďarské národní banky. Peněžní ústavy mají nyní 90 dnů na to, aby přepočítaly klientům dlužnou částku podle nových pravidel. V důsledku tohoto rozhodnutí ztratí bankovní sektor podle odhadů dvě až tři miliardy eur na dodatečných nákladech. Stabilitu bankovního sektoru by to však ohrozit nemělo. Konečným krokem by mělo být převedení devizových úvěrů na půjčky ve forintech v kurzu výhodném pro dlužníky a nevýhodném pro banky.

Nejvíc úvěrů v cizí měně poskytly maďarské pobočky Erste Bank, Raiffeisen Bank, UniCredit Bank, KBC, Intesa i domácí banka OTP. Na rozhodnutí parlamentu reagovaly banky vyšší tvorbou finančních rezerv a burzy poklesem kurzu akcí.

Rakouská Erste Bank rozhodla o vytvoření fondu na rizikové náklady ve výši 2,4 miliardy eur. Belgická finanční skupina KBC si vytváří rezervu ve výši 162 miliónů eur na pokrytí potenciálních ztrát způsobených maďarským zákonem.

Maďaři si v minulosti s oblibou půjčovali v cizí měně, zejména ve švýcarských francích, aby využili nízkých úrokových sazeb. Příchodem krize a prudký poklesem kurzu forintu se dlužníci často dostávali do neřešitelné situace. Řada z nich se dostala do platební neschopnosti. Celkově dluží Maďaři v cizích měnách asi 20 miliard eur.

Výhodná hypotéka náhle podražila

Obliba úvěrů v cizí měně dosáhla v Maďarsku vrcholu po roce 2005. Hypotéky ve forintech byly úročeny deseti procenty, úvěry ve švýcarských francích jen pěti procenty. Podíl úvěrů v cizích měnách dosáhl v Maďarsku až 70 procent.

Po vypuknutí finanční krize však švýcarský frank vůči maďarskému forintu výrazně posílil. Kurz se z původních 150 forintů za jeden frank dostal až na hranici 250 forintů za jeden frank. Tím se splácení hypoték prodražilo až o polovinu. Například v roce 2011 nedokázalo splácet své úvěry 300 tisíc Maďarů a z dlužníků se stal společenský problém, který musela vláda řešit.