Vláda by měla ve středu projednat návrh, jak nový operační program potravinové a materiální pomoci zajistí.

Chudoba a sociální vyloučení hrozí zhruba čtvrtině Evropanů, tedy více než 120 miliónům lidí. EU chce jejich počet do roku 2020 snížit aspoň o 20 miliónů. Přispět k tomu má právě FEAD.

Podle průzkumu Českého statistického úřadu hrozí chudoba a sociální vyloučení téměř 1,51 miliónu obyvatel Česka. Z nich 140.200 nemá ani dostatečný příjem, ani materiální vybavení a ani práci. Příjmy domácností sice v posledních letech nominálně mírně rostly, ale reálně se propadly. Míra ohrožení chudobou se i tak loni meziročně v ČR snížila z 9,6 na 8,6 procenta.

Peníze z fondu představují maximálně 85 procent částky na potravinovou a materiální pomoc, nejméně 15 procent musí dodat Česko. Kabinet by měl ve středu jednat o zajištění peněz i personálu, který by program spravoval. Jídlo, oblečení, obuv, hygienické potřeby, školní pomůcky a další vybavení by měly pak rozdělovat vybrané neziskové organizace.

Mají přispět i ke zdravému stravování

Prostředky se nebudou dát využít ke krytí úroků z dluhů či k nákupu zboží z druhé ruky. Pomoc má posloužit nejen k tomu, aby se lidé odrazili ode dna, ale má přispět i ke zdravému stravování. Podle záměru Evropské komise by se také měly upřednostnit místní a regionální výrobky.

Podle evropského nařízení na jedné straně mnozí v Unii trpí nedostatkem potravin, na druhé straně se jídlem plýtvá. V návrhu programu by proto měl být také plán, jak stát odstraní administrativní překážky, které brání výrobcům a prodejcům přebytečné zásoby poskytovat.

Likvidace potravin vyšla levněji

V Česku se loni v listopadu konala první Národní potravinová sbírka. Zapojili se do ní producenti i obchodní řetězce. Podle jejich zástupců darování jídla ve velkém v ČR brzdila legislativa. Firmy totiž musely z věnovaných potravin odvádět daň z přidané hodnoty a každou položku navíc uvést v darovací smlouvě. Zlikvidovat potraviny, jimž končí spotřeba, tak podle nich vyšlo levněji.

Podle statistiků loni v Česku pod hranicí příjmové chudoby žilo 886 tisíc lidí. Dostal se pod ni člověk s měsíční částkou nižší než 9674 korun, pár s méně než 14.512 korunami, samotná matka s malým potomkem s méně než 12.577 korunami či rodiče s -náctiletým a malým dítětem s méně než 22.251 korunami.

Materiální nedostatek trápil kolem 678.800 lidí. Neměli nejméně čtyři z devíti věcí, jako je telefon, pračka, televize či auto. Nemohli si dovolit taky jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládli mimořádný několikatisícový výdaj, nedokázali pravidelně hradit nájem nebo si nemohli třikrát týdně dopřát maso. Třetím sledovaným ukazatelem je intenzita práce. To, že by člověk měl mít zaměstnání aspoň na pětinu pracovní doby, nesplňovalo 541.400 lidí.