Minimální mzda v Německu by tak měla být v přepočtu 39 203 korun měsíčně. Nejvyšší minimální mzda z celé EU je uzákoněna v Lucembursku (51 500 korun). Vyšší minimální mzdu než Němci mají ještě Irové, Nizozemci a Francouzi.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Švýcaři v květnu v referendu odmítli zavedení minimální mzdy 4000 švýcarských franků (90 000 korun) měsíčně.

V Česku činí minimální mzda 8500 korun, respektive 50,60 koruny za hodinu a je pátá nejnižší v EU. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhuje, aby se příští rok  zvýšila alespoň o pět set korun na částku devět tisíc.

Proti jen pět poslanců

Z 601 přítomných poslanců Spolkového sněmu jich proti bylo pouze pět a 61 se zdrželo hlasování. Zavedení minimální mzdy bylo jedním ze základních požadavků sociálních demokratů (SPD), koaličního partnera vlády kancléřky Angely Merkelové.

"Těžce pracující, levní a nechránění. To byla realita pro milióny zaměstnanců v Německu. To už je nyní minulost," uvedla ministryně práce Andrea Nahlesová, jejíž ministerstvo mělo na starosti vypracování návrhu zákona, v projevu v Spolkovém sněmu.

Mnichovský ekonomický institutu Ifo odhadl, že zavedení minimální mzdy by mohlo stát ekonomiku až 900 tisíc pracovních míst. Nahlesová a nadace Hanse Böcklera, která má blízko k odborům, však ujišťují, že zavedení minimální mzdy nebude mít žádné negativní účinky.

V Německu, na rozdíl od většiny zemí Evropské unie, dosud zákon výši minimální mzdy nestanovoval. Nejnižší platy určovaly v některých odvětvích dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy. Úroveň minimální mzdy se tak lišila podle oborů i podle spolkových zemí.