Hlavní obsah

Třinecké železárny loni vydělaly miliardu

Právo, Pavel Karban

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Největšího objemu výroby oceli od roku 2009 dosáhla loni ocelářská firma Třinecké železárny (TŽ). Vyrobila 2553 kilotun oceli, což je o 60 kilotun více, než v roce 2012. Na celkové produkci výroby oceli v ČR se tak TŽ podílejí polovinou.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Třinecké železárny

Článek

Tržby železáren loni dosáhly téměř 37 miliard korun. „I přes komplikované podnikatelské podmínky českého průmyslu jsme téměř naplno využili své výrobní kapacity. Každá druhá tuna české oceli byla vyrobena v Třinci. Na druhé straně ve srovnání s rokem 2012 klesla průměrná prodejní cena našich výrobků, což se i přes meziroční zvýšení výroby válcovaného materiálu promítlo do mírného poklesu tržeb,“ shrnul předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek.

TŽ loni hospodařily se ziskem 1,082 miliard, konsolidovaný výsledek hospodaření za skupinu Třinecké železárny – Moravia Steel dosáhl 1,376 miliardy korun. Nejprodávanějším výrobkem třinecké firmy je válcovaný drát a tyčová ocel.

Podle mluvčí společnosti Petry Juráskové měla na pozitivní výsledky vliv pomalu se zlepšující ekonomická situace v eurozóně. Letos firma očekává růst průmyslové produkce o pět až osm procent, což by mělo vést také k růstu domácí spotřeby produktů z oceli.

Výrobce trápí drahá elektřina

Generální ředitel TŽ Jan Czudek upozornil, že hospodářské výsledky ovlivňuje řada faktorů.

„Pozici českých výrobců oceli ve volné hospodářské soutěži dlouhodobě ztěžuje přísná ekologická legislativa i vysoké ceny energie, které jsou pro zachování konkurenceschopnosti klíčové, neboť se přímo promítají do cenotvorby. Vzhledem k tomu, že jsou ještě zdeformovány enormními poplatky za obnovitelné zdroje, je podnikání v tomto energeticky náročném sektoru v České republice velmi komplikované,“ popsal.

Největší investicí loňského roku ve výši 700 miliónů korun bylo spuštění technologie foukání prachového uhlí do vysokých pecí (PCI). V letošním roce chystá firma zahájení výstavby nové loupací a zušlechťovací linky a modernizace kontidrátové trati, která firmu v sortimentu válcovaného drátu posouvá do světové špičky. Celkem letos TŽ investují 3,8 miliardy korun. „Větší část investic směřuje do ekologických staveb, které pomohou snížit objem prachu o více než třetinu, a jsou z větší části dotovány,“ uvádí místopředseda dozorčí rady Ján Moder.

TŽ, jejichž jediným akcionářem je společnost Moravia Steel, zaměstnávají 6100 lidí, průměrná mzda v loňském roce byla 27 750 korun.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám